Článek
„Jak uvádějí zpravodajské služby, zesiluje to. Myslím, že to vyvolává velice velké obavy. Ukazuje to, že Rusové chtějí způsobit Ukrajině tolik bolesti a utrpení, aby se vzdala. To je neúnosné,“ řekla Kallasová podle listu Politico.
„Zaznamenali jsme rostoucí připravenost používat takovéto zbraně,“ řekl Politiku šéf nizozemské vojenské rozvědky viceadmirál Peter Reesink. „Hrozba přicházející z programu ruských chemických zbraní neustále stoupá,“ upozornil.
Ve zprávě tajných služeb se píše, že Rusko používá „široké spektrum chemických zbraní s rostoucí frekvencí a nedělá mu problémy využívat silnější látky“.
Nasazení chlorpikrinu
Zpráva uvádí, že Rusko už dříve používalo proti ukrajinským obráncům slzný plyn, což je na bojištích zakázané. Nyní tajné služby MIVD, AIVD a BND potvrzují, že „Rusko nasazuje chorpikrin, mnohem silnější chemickou látku, která může být smrtelná, když se použije ve vyšších koncentracích v uzavřených prostorách“.
„To je mnohem vážnější porušení Úmluvy o chemických zbraních, která zakazuje použití této látky za jakýchkoli okolností,“ uvádí se v textu.
Spojené státy zmiňovaly použití chlorpikrinu jako chemické zbraně v textu z loňského 1. května, kdy se zaváděly další sankce na Ruskou federaci: „Rusko používá chlorpikrin proti ukrajinským vojákům, což je porušení Úmluvy o chemických zbraních.“ Materiál zmiňuje, že do nasazení chemických zbraní jsou při každodenních operacích zapojení příslušníci jednotek protichemické a protiradiační ochrany, kteří právě zorganizovali nasazení chlorpikrinu.
| Chlorpikrin |
|---|
| Chlorpikrin poprvé nasadili Němci v roce 1917. Není tak jedovatý, jako jiné plyny nasazené v první světové válce, ale nutí ke kašli a zvracení, a vojáci si proto sundávali plynové masky. Ty jim totiž nepomohly, protože látka proniká do těla i kůží. Nyní se používá proti širokému spektru bezobratlých škůdců a hub v zemědělství, zejména při dezinfekci půd. |
O nasazení chemických zbraní Rusy mluvila v rozhovoru pro Novinky i ministryně zahraničí Litvy Baiba Braže: „Používají slzný plyn. Jsou tu i další případy použití chemických zbraní. Viděli jsme, že chemické zbraně byly použité i při ruských sabotážních operacích. Znáte případy Skripala a Litviněnka. Jsou to zbraně hromadného ničení. Zabíjejí lidi neselektivně, což je hrozné.“
Ukrajinské ministerstvo obrany uvádí, že Rusko použilo chemické zbraně ve více než devíti tisících případech.
K Úmluvě o chemických zbraních přistoupilo 197 zemí a ratifikovalo ji 193 zemí. Jen Egypt, Severní Korea a Jižní Súdán k ní nepřistoupily.
