Rusko nás neustále testuje, v přímém vojenském ohrožení nejsme, řekla lotyšská ministryně

Ruská hrozba tu existuje pro všechny státy EU a NATO. Proto jsme také (v NATO) formálně označili Rusko jako největší a přímou hrozbu pro euroatlantickou bezpečnost a bezpečnost NATO. Když se podíváme na ruské koncepty boje a doktrínu, jsou tu konvenční a nekonvenční části, tedy klasické kinetické zbraně a ty nekonvenční zbraně a metody, které se se používají po celou dobu ve všech zemích s cílem získat vliv.

Viděli jsme kybernetické útoky ze strany Ruska, kdy se pokoušelo ovládnout kritickou infrastrukturu nebo ukrást informace. Metody mohou být různé, ale konečný cíl stejný. Zaznamenali jsme rušení signálu GPS.

To nebylo přičítáno přímo Rusku, ale je docela jasné, že to je také součástí toho, jak Rusko testuje připravenost zemí reagovat v určitých situacích. Musíme si být velmi jistí, že naše vnitřní bezpečnostní služby pracují, spolupracují se všemi ostatními a sdílejí informace. Je zcela jasné, že v různých zemích dochází k sabotážím. Viděli jste příklad z Polska, kde ruské tajné službě připisují zapálení nákupního centra.

A vzpomeňte si na muniční sklady. Je jasně vidět, jak tyto aktivity probíhají. Jsou tu politické cíle, například dosažení vlivu, ale také geopolitické cíle v zemích, jež se chtějí integrovat do EU a NATO, nebo jde o to zajistit, aby se vyvolávaly spory ohledně podpory Ukrajiny. Proto probíhají informační útoky, nyní zejména na sociálních sítích. Technologicky je toho snazší dosáhnout s algoritmy, které pracují s informačními bublinami.

Jednoznačně. Proto je tak důležité vědět, co se děje, pochopit. Uvědomovat si situaci, ale také chápat, že to Rusko dělá záměrně.

To může být součást toho všeho. Ale cíle vlivových operací mohou být odlišné. Jedním velmi jasným je rozdělit NATO, rozdělit USA a Evropu nebo oslabit Evropskou unii. Když jsme jednotní, představujeme pro Rusko mnohem silnější odstrašující faktor.

Ale i v jednotlivých zemích máme různé společenské a politické skupiny, které se spolu přou a staví se jedna proti druhé. To vytváří situace, kdy se těžko dělají rozhodnutí. Jak dosáhnout jednoty, když se mezi sebou lidé hádají? Na tom pracuje Rusko. Chce také zdržovat přijetí dalších zemí za členy EU. V případě Moldavska zkouší jasně ovlivnit volby.

Toho se obávám méně. Kdo chtěl odejít do Ruska, to mohl udělat. Nezadržujeme lidi, kteří se chtějí vrátit do Ruska nebo Běloruska, je to jejich volba, ale oni nemají zájem, protože žijí v zemi v EU. Příjmy jsou tu vyšší, je tu mír, bezpečnost a rozvoj. Když se podívám na všechna čísla o naší zemi, vedeme si velmi dobře. Současně hodně podporujeme Ukrajinu, protože jsme přesvědčeni, že je to klíčové. Ukrajina zajišťuje, že se Rusko nemůže vrátit na hranice NATO v Norsku, Finsku nebo Pobaltí.

Máme plot na hranicích s Ruskem a Běloruskem. Na hranicích s Běloruskem máme také řeku, kde se staví plot mnohem komplikovaněji, protože se řeka rozlévá. Jinde však je a snažíme se zajistit, že je technologicky vyspělý a pevný. Ilegální migrace nebo její organizace je dalším způsobem nekonvenčních útoků. Migranti jsou přesouváni z Ruska do Běloruska a pak přepravováni na hranice. Tyto skupiny mají doprovod a ten jim pomáhá na běloruské straně přelézt nebo přestříhat plot. Je to nelegální migrace, ale je to také součást testování a vytváření kontroverzí ve společnosti. Vidíte to při ohlašování kontrol na vnitřních hranicích v EU. Opět to rozděluje země. Klesá svoboda pohybu, existují tu různé způsoby, jak nás a celou naši stranu neustále testovat.

Bereme to velmi vážně, ale není tu přímá vojenská hrozba. V tom musíme mít jasno: ruské síly bojují na Ukrajině. Jsou tam velmi zaneprázdněné. Do současnosti tam byl více než milion ruských vojáků zabit nebo vážně zraněn. Je tam přesunuto mnoho vojenských kapacit. Třídenní válka trvá tři roky a tři měsíce a Rusku se nedaří uspět. Jejich strategický cíl podrobit si Ukrajinu, změnit Ukrajinu na malé Rusko, se nesplnil. Je to právě naopak, Ukrajina se sama heroicky brání a zajišťuje, že Rusové nemohou pokročit dál. Ukrajinci jsou silní a chtějí vstoupit do EU a NATO. Je tedy jasné, že aktuálně nejsme v přímém vojenském ohrožení. Žádná ze zemí NATO, ale ani země na východě, západě a severu, které nejsou v NATO.

Všech 32 spojenců má velkou převahu nad ruskými vzdušnými silami, jak v letadlech, tak ve všech schopnostech. Neobávám se o sílu NATO, NATO ji má, ale nekonvenční válka probíhá, je součástí ruské doktríny. A nejsou to dvě doktríny. Nemůžeme si myslet, že když se Rusko snaží pokračovat v agresi na Ukrajině, tak můžeme odpočívat, relaxovat, je to přesně naopak. Proto velmi vítáme rozhodnutí NATO, na kterém jsme se všichni jako spojenci shodli v rámci summitu, že vyčleníme pět procent HDP na obranu a 3,5 procenta na zbraně. To je ta síla, kterou všichni potřebujeme.

Správně jste ukázal na další metodu, jak získat vliv nad našimi zeměmi. Před rokem 2022 jsme byli docela závislí na ruském plynu, představoval asi 80 procent dodávek. Současně jsme však už měli zajištěnou schopnost dovážet LNG přes Litvu a přes Estonsko a Finsko. Už tam bylo potrubí i všechno další. Udělali jsme jen politické rozhodnutí ukončit dovoz ruského plynu a naše plynárenské a energetické společnosti začaly hledat plyn odjinud. Aktuálně je 80 procent LNG amerických. Zbytek je většinou norský a něco z dalších oblastí, ale nic z Ruska.

Letos jsme se po mnoha letech práce a opatrné přípravě oddělili od ruského elektrického systému. Elektřinu jsme už z Ruska neodebírali, takže se nic nestalo, ale pořád tu bylo propojení vedoucí přes Lotyšsko do Kaliningradu, Kaliningrad byl součástí stejné elektrické sítě. Ve vyrovnání toku elektřiny byly potřeba obrovské baterie a také bylo potřeba propojení s Finskem. Máme dva podmořské kabely Estlink 1 a Estlink 2. Pamatujete, že tam plula loď, která jeden z nich přerušila a byla na cestě k tomu, aby přetrhla i druhý. Bylo velmi jasné, že se to nestalo náhodou. A rovněž muselo existovat propojení mezi Litvou a Polskem, to bylo vybudováno.

To jsou velmi odlišné zbraně, ale ottawská úmluva je bezpochyby velmi důležitá. Dosud jsme nikdy od žádné konvence neodstoupili, toto je první případ – a neděláme to proto, že teď někde pokládáme miny. Notifikace trvá půl roku. Až po šesti měsících nebudeme jejími signatáři. Nedělali jsme to sami, udělaly to současně všechny tři pobaltské země. Finsko se rozhodlo stejně a Polsko dalo najevo záměr to také udělat.

Důvodem je opět ruská válka na Ukrajině. Všechny (zmíněné) země dospěly k závěru, že by jejich vojenské síly někdy mohly potřebovat mít tuto možnost. Teď nic nezaminováváme, ale mít tu možnost je velmi důležité. Protože jako signatáři ottawské úmluvy ctíme mezinárodní právo a nechceme podvádět, rozhodli jsme se od úmluvy odstoupit. V případě použití min tak neporušíme mezinárodní právo.

Pro zbraně hromadného ničení, ať už jaderné, chemické, nebo biologické, máme právní rámce na základě mezinárodního práva. Smlouva o nešíření jaderných zbraní stanoví, že země mají právo vyvíjet civilní jadernou energii – a jsou tu ověřovací orgány, které na to dohlížejí. Mezinárodní agentura pro atomovou energii má velmi dobré inspektory, kteří jezdí do terénu a potřebují mít přístup k zařízením, aby mohli vše vidět a ověřit. Správní rada Mezinárodní agentury pro atomovou energii přijala v červnu velmi znepokojivé usnesení, které se týkalo íránského jaderného programu. V podstatě uvedli, že Írán nedodržuje dohodu o zárukách v rámci Smlouvy o nešíření jaderných zbraní. Nebyli schopni ověřit, kde je nějaké množství obohaceného uranu, a objevili obohacený uran na místech, kde nebyl deklarován. Usnesení říká, že agentura není schopna potvrdit, že se jedná o čistě mírový program. To bylo velmi naléhavé. Nechci ospravedlňovat násilí, ale toto je něco jiného. Myslím, že bychom neměli Íránu dovolit mít jadernou zbraň, protože by pak mohlo dojít ke značnému šíření jaderných zbraní v Perském zálivu a dalších zemích.

Tím jsem měla začít. V Lotyšsku jsou velmi jasné tři priority – bezpečnost a obrana, ekonomický rozvoj a péče o lidi. Šířeji to znamená zajistit, aby naše společnost dobře fungovala. S Českem to ve všech třech prioritách funguje dobře. Zmínili jsme střežení vzdušného prostoru. V Lotyšsku máme též skvělé české vojáky v mezinárodní brigádě NATO.

Se Spojeným královstvím vedeme dronovou koalici. I vy jste jejími členy. Společně pracujeme na experimentech a rozvoji integrace lekcí z Ukrajiny a na tom, jak rozvíjet naše kapacity. Bezpečnostní vazba mezi námi je velmi silná. V rámci EU smýšlíme podobně máme i docela podobné názory na Blízký východ.

Máme dobré hospodářské vztahy, obchod roste, Škoda je na naší železnici a vaše tramvaje jsou v Lotyšsku známé. Rozvíjí se cestovní ruch. Mámě denně čtyři lety.

Čeština se vyučuje v Lotyšsku a lotyština u vás. Jsou tu i sportovní vazby. Lední hokej je v Lotyšsku sport číslo jedna a náš hráč Eduard Tralmaks byl nejúspěšnějším střelcem ve vaší lize.