Rusko prudce zvýšilo výrobu zbraní, často však pouze modernizuje starší

„Rusko docela obdivuhodně zvládlo zvýšit výrobu v mnoha obranných sektorech,“ řekl listu The Wall Streeet Journal Oscar Jonsson ze švédské obranné univerzity. „Ale byl bych velmi podezřívavý vůči tomu, že Rusko bude schopno udržet toto tempo. Bude stagnovat,“ vysvětlil.

Rusko může udržovat stávající rozsah výroby po dobu dalších dvou až pěti let, uvedl vysoký představitel NATO. Dvě evropské vojenské rozvědky jsou také přesvědčeny, že Rusko může vyrábět dost zbraní po několik dalších let.

Nárůst vojenské výroby potvrzují ekonomická data, Rusko po začátku války a uvalení sankcí začalo rychle přidělovat zdroje do zbrojního průmyslu. Loni šlo do obranného sektoru 21 procent všech státních výdajů, zatímco v roce 2020 to bylo jen 14 procent. V rozpočtu na letošek je to přes 29 procent.

Růst potvrzuje i stoupající výroba v souvisejících oborech. Od začátku války stoupla na dvojnásobek produkce kovů i výrobků optického průmyslu, uvedla Finská národní banka, která analyzovala ruské statistiky. Banka však dospěla k závěru, že růst produkce a celkové vojenské výdaje nemusejí být udržitelné, protože odčerpávají investiční i lidské zdroje z jiných odvětví ruské ekonomiky. Upozornila navíc, že většina nárůstu v odvětvích souvisejících s obranným průmyslem byla zaznamenána u technologicky nenáročných produktů, jako je ocel, a ne u polovodičů, u nichž Rusko závisí na dovozu.

Rusku se sice část sankcí podařilo obejít, ale komplikované výrobky, jako je třeba optika pro tanky, se obtížněji získávají přes zprostředkovatele a třetí stranu. Po ruské invazi na Ukrajinu uvalil Západ na Rusko řadu sankcí, které postihovaly především obranný průmysl, ale týkají se i výrobků dvojího užití, tedy použitelných v civilním i vojenském sektoru.

Ruský ministr obrany Sergej Šojgu uvedl v prosinci, že Rusko vyrábí 17,5krát více munice 17krát více dronů a 5,6krát více tanků než před válkou. Rusko také zvýšilo produkci raket a dalších zbraní. Ruská výroba nábojů stoupla z 400 000 v roce 2021 na 600 000 v roce 2022, což je více, než v témže roce vyráběly dohromady EU a USA, uvedla estonská vojenská rozvědka.

Některé analýzy také zpochybňují velikost nárůstu ruské produkce a upozorňují, že Rusko nerozlišuje mezi nově vyrobenými obrněnci a modernizovanými staršími vytaženými ze skladů. „Čísla se nafukují,“ upozornil Michael Gjerstad z Mezinárodního institutu pro strategická studia. Rusko loni vytáhlo nejméně 1200 starých tanků ze skladů, tvrdí na základě analýzy satelitních záběrů. Před továrnou na výrobu tanků Omsktransmaš v sibiřském Omsku bylo od konce roku 2022 vidět na 200 tanků, přestože továrna několik let před válkou žádné tanky nevyráběla. Tanky přitom vypadaly jako staré T-54/55 a T-62 z padesátých, šedesátých a sedmdesátých let. Tyto tanky nemají srovnatelnou kvalitu s moderními.

„To znamená, že Rusko loni vyrobilo nanejvýš 330 nových tanků, ale spíš jen polovinu,“ cituje list Gjerstada. Loni ale v Omsku už byla vidět výroba moderních tankových věží, i když před továrnou stála řada nemodernizovaných transportérů, zřejmě BTR 70.

Rusko má sice značné zásoby dělostřelecké munice, uvádějí se tři miliony kusů, jenomže většina je ve špatném stavu, upozornila britská analytická společnost RUSI. Podle ní ruská výroba munice nestačí pokrývat požadavky fronty, a proto musí Rusko munici dovážet z KLDR, Běloruska a Íránu. Chemikálie pak dováží z Číny. Rusové denně vypálí na Ukrajině na 10 000 kusů dělostřelecké munice, tedy přes tři miliony kusů ročně.

Severokorejské muničky nyní pracují naplno, aby uspokojily požadavky Ruska, uvedl jihokorejský ministr obrany Šin Won-sik. Do Ruska poslal Pchjongjang od srpna asi tři miliony kusů munice, jenomže munice ze skladů měla špatnou kvalitu.

Stanice CNN uvedla v pondělí s odvoláním na zpravodajské služby NATO, že Rusko vyrábí třikrát více dělostřelecké munice než USA a EU. Měsíčně je to 250 000 kusů dělostřelecké munice všech ráží, tedy tři miliony ročně. USA a EU jsou schopné podle představitele evropské zpravodajské služby ročně produkovat jen 1,2 milionu kusů dělostřeleckých granátů bez specifikace ráže. Americká armáda uvádí, že se plánuje na konci roku 2025 vyrábět měsíčně sto tisíc granátů, ovšem to se týká jen granátů největší ráže 155 mm. Ruská čísla přitom zahrnují nejen granáty ráže 152 mm, ale všechny, upozornil Institut pro studium války.

Rusko také čelí nedostatku kapacit, největší továrna na tanky Uralvagonzavod v Nižním Tagilu musela kvůli poptávce zavést nepřetržitý provoz. Větším problémem je nedostatek pracovních sil.

Zmínil to i ruský prezident Vladimir Putin při návštěvě Uralvagonzavodu. Do výroby se muselo zapojit i 250 odsouzených z nedaleké věznice. Vicepremiér Jurij Borisov už v červnu 2022 uváděl, že obrannému průmyslu chybí 400 000 lidí z potřebných dvou milionů, tedy dvacet procent. Problém je, že část mužů odešla do války a další před ní utekla do zahraničí, aby nemuseli narukovat.