Hlavní obsah

Rusko chce dobýt do roku 2027 přes půlku Ukrajiny

3:57
3:57

Poslechněte si tento článek

Rusko chce dobýt celou levobřežní Ukrajinu od Dněpru a celé její černomořské pobřeží. Ve Washingtonu to minulý týden řekl náměstek šéfa Kanceláře ukrajinského prezidenta Pavlo Palisa, který byl součástí ukrajinské delegace. Na tuto hrozbu upozorňoval už v předjaří v rozhovoru pro Novinky bývalý ukrajinský poslanec Taras Steckiv.

Foto: Pavlo Palisa

Ruské plány na obsazení dalších částí Ukrajiny - světle růžová s černými tečkami označuje všechna území, která chce Rusko obsadit do roku 2027, středně růžová nyní obsazená území, červená nárazníkovou zónu vytvořenou do konce roku 2025 a červeně šrafovanou jsou označena území obsazená do konce srpna 2025 .

Článek

„Naneštěstí oni (Rusové) nemluví o míru. Připravují se na válku,“ řekl Palisa skupině amerických senátorů, napsal server Politico. Novinářům Palisa řekl, že Rusko plánuje obsadit celou východní Ukrajinu na levém břehu Dněpru. Navíc chce také obsadit celý jih Ukrajiny, tedy pravobřežní část zbytku Chersonské oblasti, odkud byli Rusové vyhnáni na podzim roku 2022, i Mykolajivskou a Oděskou oblast až k hranicím s Moldávií.

Palisa seznámil novináře i s časovým plánem ruského velení. Do konce srpna chce obsadit celou Doněckou a Luhanskou oblast a do konce roku vytvořit nárazníkové pásmo na ukrajinské straně společné hranice v Sumské a Charkovské oblasti. Do konce příštího roku chce Rusko obsadit celou levobřežní Ukrajinu a zabrat Oděskou a Mykolajivskou oblast. Podle mapky, kterou ukázal, chce Rusko obsadit k stávajícím 162 tisícům km2 dalších 222 700 km2. Okupovalo by tak 336 300 km2, což je více než polovina mezinárodně uznaného ukrajinského území, které má i s Krymem 603 500 km2.

Časový plán není reálný

Zatímco obsadit zbytek Luhanské oblasti nepředstavuje velký problém, Rusko kontroluje 99 procent její rozlohy, u Doněcké to problém je. Rusko neovládlo v posledních dvou letech žádné větší město, nepovedlo se mu ani proniknout do Pokrovsku a k získání Doněcké oblasti by muselo dobýt i Kramatorsk a Slovjansk, uvedl Institut pro studium války. Rusku po pádu Avdijivky na začátku loňského roku trvalo 15 měsíců, aby postoupilo o 30 až 50 km. Nyní by mělo za tři měsíce postoupit o 50 až 80 km, a navíc obsadit města, což nevypadá reálně.

Foto: Jose Luis Magana, ČTK/AP

Pavlo Palisa hovoří na ukrajinském velvyslanectví ve Washingtonu o ruských plánech.

I když chce Rusko proniknou hlouběji do Záporožské oblasti a postupovat do Dněpropetrovské oblasti, nepočítá do září s pádem Záporoží. Ještě náročnější než se dostat k Dněpru by bylo jej překročit a získat už jednou ovládanou část Chersonské oblasti, natož obsadit Mykolajivskou a Oděskou. Vzhledem k postupu u hranic v Sumské oblasti a tlaku v Charkovské je reálná hrozba postupného vytváření nárazníkového pásma podél hranic, které si také Rusko přeje vytvořit.

Palisa neuvedl, odkud ukrajinská vojenská rozvědka informace získala. Co se týká území, je však Palisou představený ruský plán v souladu s výroky ruských politiků hovořících o nutnosti připojit nejen Donbas, ale i Novorusko. Kromě celé Záporožské a Chersonské oblasti, jejíž odstoupení dlouhodobě Moskva požaduje, k Novorusku patří i Mykolajivská, Charkovská a Oděská oblast.

Dokonce nejde ani vyloučit, že ruské plány sahají ještě dál, bývalý prezident Dmitrij Medvěděv zveřejnil mapu, kde by Ukrajině zbyla jen část Lvovské a Volyňské oblasti. Politico uvedlo, že nic nenasvědčuje tomu, že by Putin neměl zájem postoupit ještě dále, protože si přeje, aby Rusko kontrolovalo celou Ukrajinu

Palisova vyjádření jsou v souladu s tím, co řekl na začátku března Novinkám bývalý ukrajinský poslanec Taras Steckiv. Podle něj by v nejhorším případě, pokud by se Ukrajina ocitla bez západní pomoci, mohli Rusové obsadit celou levobřežní Ukrajinu, na překročení Dněpru však síly nemají.

Termíny v plánu jsou podle Institutu pro studium války nereálné, protože Rusko ztratilo podle západních odhadů milion bojeschopných vojáků a na deset tisíc tanků a obrněných vozidel. Není tedy schopno provádět rychlé mechanizované operace. Tak rychlý postup by byl možný, jen pokud by se Ukrajina zhroutila.

Podle Georga Beebeho, který vedl v CIA ruský odbor, „Rusové chtějí dohodu, ale nechtějí vidět dohodu mezi sebou a Ukrajinci“. „Myslí si, že je to dlouhodobé geopolitické přetahování mezi Moskvou a Washingtonem,“ uvedl.

Výběr článků

Načítám