Hlavní obsah

Ruská drzost nemá hranice. Česko odmítlo účast na Ruskem svolaném jednání RB OSN

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Česko se nebude účastnit jednání Rady bezpečnosti OSN, které Rusko svolalo kvůli ostřelování ruského města Bělgorod na sobotní večer. Moskva chce, aby se zasedání účastnil český zástupce a vysvětlil, proč na město útočí zbraně české výroby. Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) českou účast jednoznačně odmítli.

Foto: MZV

Ministr zahraničních věcí Jan Lipavský

Článek

„Odmítáme se nechat Ruskem kamkoli předvolávat. Česko nebude sloužit lží otrávené propagandě agresora. Až bude chtít Rusko na půdě Rady bezpečnosti řešit stažení svých okupačních vojsk, rádi dorazíme,“ napsal Lipavský na síti X.

Ruskou výzvu kritizoval i ministr vnitra Rakušan. „Václav Havel říkal, že Rusko má problém v tom, že neví, kde má hranice. Bez hranic je evidentně i Putinova drzost,“ uvedl na síti X s poukazem na výrok prvního českého prezidenta z 90. let minulého století a na postoje ruského prezidenta Vladimira Putina.

Foto: Darko Vojinovic, ČTK/AP

Ministr vnitra Vít Rakušan

Moskva v sobotu obvinila ukrajinské síly z ostřelování Bělgorodu u ukrajinských hranic, které si podle ní vyžádalo nejméně 14 obětí na životech, včetně dvou dětí, a přes 100 zraněných. Ukrajina podle Moskvy použila k útoku mimo jiné raketomety RM-70 Vampire české výroby.

Proč na nás útočí českými zbraněmi? Rusko svolalo zasedání RB OSN, žádá účast ČR. Lipavský řekl ne

Válka na Ukrajině

Ruské ministerstvo obrany předtím uvedlo, že Ukrajina na Bělgorod zaútočila dvěma raketami Olcha, nesoucími kazetovou munici, a také pomocí raketometů Vampire. Kyjev se k událostem v Bělgorodu zatím nevyjádřil.

Ukrajinská média ale s odvoláním na své zdroje napsala, že ukrajinské síly útočily na armádní cíle v Bělgorodské oblasti a že výbuchy a požáry v Bělgorodu zapříčinila neprofesionalita ruské protivzdušné obrany.

Sobotní ostřelování je jedním z největších útoků, kterému během války na Ukrajině toto ruské město u ukrajinských hranic čelilo, podotkla stanice BBC na svém ruskojazyčném webu. Ukrajina zase v pátek čelila masivním vzdušným úderům Ruska – taktéž jednomu z největších útoků od počátku ruské invaze. Vyžádal si 39 lidských životů. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek vzkázal, že na útok odpoví.

Kyjev se na Nový rok zahalí do smutku. Počet obětí pátečního ruského úderu vzrostl na 39

Válka na Ukrajině

Česko bylo jednou z prvních zemí, které poskytly Ukrajině vojenskou pomoc poté, co ji loni v únoru Rusko napadlo. Do začátku letošního října Ukrajině darovalo nepoužívaný vojenský materiál ze zásob české armády v pořizovací ceně 6,2 miliardy korun, zůstatková hodnota činila 1,2 miliardy.

Zbraně na Ukrajinu posílají i čeští zbrojaři, na Ukrajinu vyvezli vojenský materiál za desítky miliard korun. Kromě podpory organizované státem se do vyzbrojování Ukrajiny zapojuje i veřejnost prostřednictvím sbírek.

Lipavský: Rusko si brousí zuby i na náš region, klíčové je udržet ho co nejdál od hranic

Evropa

Reklama

Výběr článků

Načítám