Putinova slova naznačují budoucí konfrontaci s NATO

Putin se v rozhovoru pokusil popřít slova amerického prezidenta Joea Bidena, který 6. prosince prohlásil, že Rusko v budoucnu zaútočí na některou z členských zemí NATO.

Podle šéfa Kremlu k tomu ale nedojde, protože Rusko nemá žádný „geopolitický, ekonomický, vojenský ani územní“ důvod bojovat proti NATO. Uvedl navíc, že Rusko má „zájem rozvíjet vztahy s jeho členskými státy“.

Analytici z ISW ovšem jeho slova považují za „prázdná“, a to především v souvislosti s Putinovými hrozbami vůči Finsku, se kterými během tohoto rozhovoru přišel. Na adresu Helsinek totiž ve spojitosti se vstupem do NATO ruský prezident prohlásil, že Finsko bude mít s Ruskem problémy.

„Vzali a zatáhli Finsko do NATO,“ řekl v rozhovoru Putin, aniž by vzal v potaz, že Finsko vstoupilo do Severoatlantické aliance až poté, co Rusko zaútočilo na Ukrajinu a Finsko se obávalo další agrese.

Putinova slova ale vyznívají prázdně zejména kvůli předešlým výrokům Kremlu. V předvečer ruské invaze na Ukrajinu, kterou Ruská federace zahájila 24. února 2022, totiž Moskva prohlásila, že žádnou invazi nechystá.

Kredibilitě Putinových slov nepomáhá ani hrozba Polsku z 21. července letošního roku, kdy šéf Kremlu prohlásil, že Rusko odpoví „všemi možnými prostředky“ na přesun polských vojsk k hranicím s Běloruskem. Varšava tímto způsobem reagovala na přesun bojovníků Wagnerovy skupiny na běloruské území.

Putin v rozhovoru dále naznačil, že Rusko je silnější než Západ. Na otázku novináře, jak může Rusko najít společnou řeč se Spojenými státy, totiž Putin uvedl, že se bude muset snažit Washington, protože USA „musí s Ruskem počítat“.

Podle ISW toto prohlášení ukazuje, že se Putin domnívá, že USA je slabší mocnost a tím pádem Rusko není v pozici, ve které by muselo hledat společnou řeč nebo se zapojit do diplomatických jednání.

Analytici z ISW uvedli, že Putinovy výroky „lze vnímat jako chabě zakryté hrozby vůči Spojeným státům a NATO“ a že korespondují s prohlášením ze 14. prosince, v němž Putin i nadále trval na svých maximalistických cílech na Ukrajině, které se rovnají úplně kapitulaci Ukrajiny a Západu.

Opakovaná rétorika Kremlu o jeho nepřátelských záměrech vůči NATO spolu s potenciálními budoucími vojenskými schopnostmi Ruska v případě jeho vítězství na Ukrajině představuje podle analytiků pro bezpečnost Západu „reálnou a nákladnou hrozbu“.

Pokud by totiž Rusko bylo schopno dosáhnout svého „maximalistického cíle“ úplné ukrajinské kapitulace, bylo by schopno rozmístit své síly až k hranicím NATO od Černého moře po Severní ledový oceán.

V případě ukončení západní podpory Ukrajině by tento scénář mohl být reálný, hodnotí ISW s tím, že kdyby Kyjev podlehl, musel by se Západ připravit na obranu proti případným ruským akcím proti alianci.

Náklady na tato obranná opatření by byly astronomické a pravděpodobně by je provázelo období velmi vysokého rizika. Podpora Ukrajiny tak nabízí Západu nejlepší příležitost, jak se těmto nákladům a rozšířené ruské hrozbě vyhnout, zakončují analytici.