Článek
„Naše prezidentské volby ve skutečnosti nejsou demokracií, ale nákladnou byrokracií,“ řekl podle NYT Peskov s tím, že by Putin měl být znovu zvolen s více než 90 procenty hlasů.
Jak ale uvedla ruská vládní agentura TASS, americký deník měl slova Putinova mluvčího „špatně přeložit“.
„Autor článku si (má slova) vyložil naprosto špatně,“ uvedl podle TASS Peskov. Potvrdil, že se s americkým novinářem skutečně sešel a ten že se ho na ruské prezidentské volby ptal.
„A odpověď zněla takto: míra podpory prezidenta je naprosto bezprecedentní a již nyní lze říci, že pokud bude kandidovat, bude znovu zvolen drtinou většinou. A volby, teoreticky, znamenají jen zbytečné výdaje,“ dovysvětlil dále Peskov.
Podle něj ale Vladimir Putin i tak trvá na tom, aby byly volby uspořádány bez chyb, „protože to vyžaduje demokracie“.
Prezidentské volby se budou v Rusku konat v březnu 2024. Jelikož byla v roce 2021 upravena ústava, může se v nich o své již páté funkční období ucházet právě i Vladimir Putin, který by byl v případě znovuzvolení v úřadu až do roku 2030.
Stačí nám to, co máme v ústavě
Kromě voleb přišla otázka i na to, zda se Rusko chystá obsadit i další ukrajinská území.
„Ne, chceme jen kontrolovat všechna území, která máme nyní zapsána v ústavě jako naše,“ vysvětlil Peskov.
Jedná se o Krym a město Sevastopol, jež Ruská federace anektovala v roce 2014. Dále jde o Chersonskou, Záporožskou, Luhanskou a Doněckou oblast, které Ruská federace připojila na základě zinscenovaných referend loni na podzim.
Ukrajina ale jakékoli narušení územní celistvosti pokládá za nepřípustné, což dali představitelé Kyjeva najevo už několikrát. Moskva má navíc pod palcem „pouze“ Krym a Sevastopol, zbylé čtyři zmíněné oblasti kontroluje jen částečně.
Česko nabízí pomoc s ukrajinským mírovým plánem
