Článek
Gruško uvedl, že Evropa démonizuje Rusko a „připisuje mu nejrůznější úmysly“. Jedním z nich má být tvrzení, že „Rusko v roce 2030 určitě zaútočí na pobaltské státy“. Podle něj je to však nesmysl.
„Proč by Rusko mělo napadnout NATO, k čemu? Už SSSR uznal nezávislost pobaltských zemí. A ty odešly v klidu. Proč by na ně mělo Rusko útočit právě teď?“ cituje agentura Interfax Gruška. „Neexistují žádné důvody ani plány k útoku, vůbec žádné,“ doplnil.
Ruský náměstek se dále nechal slyšet, že pokud by Rusko na Pobaltí do roku 2030 nezaútočilo, Aliance by uvedla, že „Rusko nezaútočilo jen proto, že jsme stihli provést zbrojní modernizaci“. Právě o nutnosti zbrojit hovoří celá Evropa, která se modernizací snaží odstrašit Rusko od útoku.
Tato modernizace je podle něho důkazem, že se „Západ připravuje na vojenský střet s Ruskem“.
O možném útoku na východní křídlo NATO hovoří jak západní zpravodajské služby, tak i politici. Někdo tvrdí, že útok přijde v horizontu několika let, jiní míní, že by k němu mohlo dojít i v rámci několika měsíců.
Na Ukrajinu i přesto zaútočili
Ačkoli Gruško útok na Pobaltí smetl ze stolu kvůli tomu, že jej přece již uznal Sovětský svaz, Rusko i tak zaútočilo na Ukrajinu, jejíž nezávislost v roce 1991, ještě před rozpadem SSSR, uznala jeho největší svazová republika, Ruská sovětská federativní socialistická republika.
O tři roky později Ruská federace v rámci Budapešťského memoranda znovu potvrdila respekt k nezávislosti, suverenitě a existujícím hranicím Ukrajiny. V roce 2014 však anektovala Krym a rozpoutala konflikt na Donbase a v roce 2022 pak zahájila plnohodnotnou invazi.
