Hlavní obsah

NATO může nad Estonskem sestřelovat ruské stíhačky, řeklo Novinkám tamní ministerstvo obrany

Tallinn

Severoatlantická aliance se dohodla na změně mise Baltic Air Policing, která se z původně dohledové mise v Pobaltí stane aktivní protivzdušnou obranou. Toto rozhodnutí podle agentury Reuters přijaly členské státy NATO na summitu v Ankaře. Estonské ministerstvo obrany Novinkám sdělilo, že v případě potřeby bude moci NATO v estonském vzdušném prostoru sestřelovat ruské stíhačky.

Foto: Profimedia.cz

Ruské stíhačky MiG-31

Článek

„NATO posiluje svou misi integrované protivzdušné a protiraketové obrany, jelikož přecházíme od vzdušného dohledu k aktivní protivzdušné obraně. Nový přístup je pružnější a flexibilnější a umožňuje lepší integraci různých složek a úrovní protivzdušné obrany, aby bylo možné čelit celému spektru vzdušných hrozeb – od dronů až po balistické rakety,“ sdělila Novinkám Liisa Tagelová z oddělení strategické komunikace estonského ministerstva obrany.

„Síly NATO mají oprávnění sestřelit jakékoli drony a v případě nutnosti i letadla narušující estonský vzdušný prostor. Naše reakce bude úměrná rozsahu hrozby,“ odpověděla Tagelová na dotaz, zda změna mise Baltic Air Policing umožní stíhačkám Severoatlantické aliance sestřelovat ruská letadla, která naruší alianční vzdušný prostor.

Mise Baltic Air Policing probíhá v Pobaltí již od roku 2004, zahájena byla bezprostředně po vstupu Estonska, Litvy a Lotyšska do NATO. Ani jedna z těchto zemí nedisponuje vlastními stíhačkami, létají tam proto bojové letouny spojeneckých zemí.

Jednou z povinností pilotů je doprovázet ruské vojenské letouny v blízkosti pobaltských států. Jak podle agentury Reuters uvedl litevský prezident Gitanas Nausėda, původní verze mise je určena pro „mírové období“, které již dnes „není zcela mírové“.

Estonský ministr obrany Hanno Pevkur podle tamní stanice ERR řekl, že se změna dotkne i sestřelování dronů nad pobaltským územím.

„(…) Piloti již nemusí komunikovat s hlavním městem. Velitelské centrum určí, že nejprve identifikujeme létající objekt, například pomocí radaru. Pilot jej poté identifikuje vizuálně, a jakmile se potvrdí, že lze zabránit nebo minimalizovat vedlejší škody na zemi, neexistují již žádná omezení, která by pilotovi bránila stisknout tlačítko,“ uvedl.

Podle estonského ministra zahraničí Marguse Tsahkny na změně pracovalo Estonsko od loňského září, kdy tři ruské stíhačky MiG-31 na 12 minut narušily estonský vzdušný prostor. Zahnaly je italské stíhačky F-35. Estonsko posléze aktivovalo článek 4 Severoatlantické úmluvy, který spouští konzultace mezi spojenci.

Výběr článků

Načítám