Článek
Proti červenci je schodek rozpočtu vyšší o téměř deset miliard. Dosavadní letošní hospodaření státu tak odpovídá zhruba 60 procentům plánovaného celoročního schodku.
Po očištění o příjmy a výdaje spojené s evropskými penězi je deficit ještě výraznější, a to 209,8 miliardy korun. „Meziročně tak vzrostl o 53,1 miliardy korun,“ uvedlo ministerstvo.
Příjmy státu za prvních osm měsíců roku přitom vzrostly meziročně o 4,4 procenta na zhruba 1,4 bilionu korun. Výběr sociálního pojištění byl vyšší o 34,5 miliardy, tedy o 6,4 procenta. Daňové příjmy rostly pomaleji, jejich vývoj ale výrazně ovlivnily změny v rozdělení výnosů daní mezi stát, kraje a obce a také konec windfall tax, upozornil úřad.
Výdaje naopak vzrostly o 79,2 miliardy korun, tedy o 5,3 procenta. Stát více utrácel zejména za sociální oblast, zdravotní pojištění za státní pojištěnce, obranu a odvody do rozpočtu Evropské unie. Výrazně rostly také investice. Kapitálové výdaje dosáhly rekordních 150,8 miliardy korun, meziročně o 22,8 miliardy více.
Výraznou položkou rozpočtu je také stále dražší financování státního dluhu. Za prvních osm měsíců stát na jeho obsluhu vydal 59,8 miliardy korun, meziročně o 1,2 miliardy korun více.
Za celý rok je v rozpočtu na obsluhu státního dluhu vyčleněno téměř 110 miliard korun. Samotné úroky mají spolknout 109 miliard. Příští rok to má být už 130 miliard spolu s tím, že schodek rozpočtu má vystřelit na 389 miliard korun.
Rostoucí náklady na dluh tak ukrajují stále větší část peněz, které by jinak mohly směřovat na veřejné služby nebo investice. V prvním pololetí vzrostl státní dluh o 49,2 miliardy korun na rekordních 3,727 bilionu korun.
