Ukrajinské márnice u fronty se plní

Sommerville navštívil jednu z márnic u fronty, kam přivážejí mrtvé. Vaky s těly jsou tam nošeny po jednom.

„V prvním byla mrtvola mladého muže, oči měl stále otevřené, ruce složené v klíně. Obličej měl pořezaný a na boku jedné z nohou měl šrám,“ uvedl Sommerville v reportáži nazvané Denně umírají po tuctech.

Zaměstnanci márnice rozřezávají kapsy a vyndávají obyčejné předměty - klíče, mobilní telefon či peněženku s fotkami rodiny. To všechno pomáhá identifikovat padlé, aby se mohla jejich těla předat příbuzným.

Skupina vojáků a velitelů mezitím chce identifikovat jednoho z padlých, zabitých při dělostřelecké palbě.

„Vytáhli další tělo, prsty na pravé ruce mu chybí, uniforma je zakrvácená a plná skvrn od bláta z bitevního pole. Objevují se další vaky, ale omezení mi neumožňují napsat kolik,“ pokračuje Sommerville.

Už v červnu ale Sommervillovi řekl starší seržant nasazený u Velyke Novosilky, že každý den umírají „tucty vojáků“.

Počty padlých Ukrajina neuvádí, ale v druhé půlce srpna napsal americký list The New York Times s odvoláním na nejmenovaného představitele, že padlých je skoro 70 tisíc a zraněných 100 tisíc až 120 tisíc, což je obrovské číslo pro zemi s asi půl milionu příslušníků ozbrojených sil, včetně záložníků a členů polovojenských jednotek.

Ještě v dubnu přitom z uniknuvší zprávy Pentagonu plynulo, že padlých na ukrajinské straně je méně než 17 500. Nárůst obětí dává Sommerville do souvislosti se zahájením protiofenzivy na jihu.

Jeden z velitelů brigád mu řekl, že je množství mrtvých „horší než Bachmut“.

Při útoku do pečlivě vybudovaných pozic je totiž vždy větší počet obětí na straně útočníka a Rusové měli dost času si na jihu Ukrajiny vybudovat hloubkovou obranu.

I tak jsou ale podle amerických odhadů zveřejněných listem The New York Times počty obětí na ruské straně vyšší - cca 120 tisíc padlých a 170 až 180 tisíc zraněných, ovšem ruské ozbrojené síly mají asi 1,33 milionu mužů.

Dohromady je pak součet padlých a zraněných na obou stranách asi 500 tisíc, přičemž ještě loni v listopadu předseda amerického sboru náčelníků štábů Mark Milley uváděl, že je jich na každé straně bylo 100 tisíc a v únoru se uvádělo neoficiálně, že čísla dosahují 120 tisíc.

Šestadvacetiletá Margo, která zapisuje mrtvé v márnici nedaleko fronty na Donbasu, řekla BBC, že ji práce udělala ocelově tvrdou. Bez ohledu, jak bolestné je vidět přivážet těla do márnice, nedává na sobě nic znát.

„Držím všechno v sobě do večera, kdy přijdu domu. Nikdy nevidí mé slzy,“ uvedla.

Nejhorší pro ni bylo, když do márnice přivezli loni 29. prosince jejího partnera. Andrej padl v boji. „Umřel při obraně vlasti. I to mě přesvědčilo, že bych tu měla být a pomáhat s padlými,“ přiznala.

„Může to znít divně, ale jsem jediná, kdo se jim chce omluvit za jejich smrt, nějak jim poděkovat, jako by mohli slyšet, ale neodpovídají,“ popisovala Margo.

„Nejhorší je vidět mrtvé mladé kluky, kteří ještě neměli ani 20 let, a uvědomit si, že neumřeli, ale že byli zabiti, zabiti pro svou zemi. To je nejbolestivější. S tím se nemůžete vyrovnat. Nyní se to dostává do bodu, kdy jde jen o to, aby se kluci dostali domů,“ dodala.