Článek
„Bezpečnostní záruky jsou velmi vážná záležitost. Nejsme připraveni je poskytnout, ale můžeme pomoci s bezpečnostními opatřeními. Mezi těmito dvěma věcmi je velký rozdíl,“ cituje Yle Orpa.
Finský premiér tato slova pronesl v angličtině na společné tiskové konferenci se švédským premiérem Ulfem Kristerssonem. „Toto prohlášení je neobvykle přímé,“ konstatuje finská stanice.
Na otázku, zda by Finsko mohlo vyslat své vojáky na Ukrajinu, Orpo odpověděl, že již střeží 1300 kilometrů ruské hranice na svém vlastním území. Finsko nechce riskovat konflikt s Ruskem na Ukrajině.
Server Helsinki Times k tomu napsal, že Orpo hovořil v souvislosti s tím, že Finsko je jmenováno jako jedna ze zemí, která by mohla Ukrajině garantovat bezpečnostní záruku podobnou článku 5 Severoatlantické aliance.
Mezi těmito zeměmi jsou USA, Francie či Spojené království. Podle finského premiéra jsou tyto země v jiné situaci, než je Finsko, a proto mohou tyto garance nabídnout. Helsinky by však mohly Ukrajině nabídnout organizační či logistickou podporu.
Člen koalice ochotných
Pod vedením prezidenta Alexandra Stubba se Finsko podílelo na plánování, jak bude Finsko podporovat Ukrajinu prostřednictvím takzvané koalice ochotných.
Žádná z evropských zemí NATO dosud přesně nespecifikovala, jaká bezpečnostní opatření by Ukrajině v případě míru slíbila. Obecně se hovoří o tom, že by Ukrajinu bránila její vlastní silná armáda a ostatní země by mohly nabídnout podporu, výcvik a případně vyslat odstrašující síly.
V rámci nejnovějších mírových jednání se mluví o tom, že by Ukrajina mohla získat záruky podobné těm, jaké slibuje článek 5 Severoatlantické úmluvy. Jak ale podotkla stanice Yle, není pravděpodobné, že by takové záruky mělo zájem garantovat větší množství členských zemí NATO.
