Nač tu jsme? Proč udržujeme OSN při životě? Lipavský v projevu burcoval proti lhostejnosti

„Tato Organizace spojených národů a její principy, jež jsme vytvořili po druhé světové válce, jsou ve vážném ohrožení. Jeden z domnělých strážců Charty OSN, jeden ze stálých členů Rady bezpečnosti, Rusko, útočí na suverénní sousední demokracii a rozvrací východní Evropu i celý svět,“ řekl v úvodu národního projevu Lipavský, který na 77. zasedání Valného shromáždění OSN vede českou výpravu.

Následně položil delegátům v místnosti otázky, které si v posledních sedmi měsících od vpádu ruských vojsk na Ukrajinu kladou diplomaté opakovaně.

„Pokud i nadále umožňujeme novou koloniální válku, nač tu tedy jsme? Proč vůbec udržujeme tuto Organizaci spojených národů při životě? Záleží nám na tom, anebo je nám to lhostejné?“ ptal se Lipavský.

Český ministr zahraničí uvedl, že věří, že skutečnost, že se do New Yorku opět sjeli zástupci celého světa, dokládá, že osud OSN není lídrům členských států lhostejný. Vzpomněl slova prvního českého prezidenta Václava Havla: „Naše lhostejnost k druhým může vyústit v jediné: lhostejnost druhých vůči nám.“

Lipavský zopakoval, že „neospravedlnitelná, nevyprovokovaná a nezákonná ruská válečná agrese“ je evidentním porušením Charty OSN, která navíc poškozuje celý svět a jeho ekonomiku a potravinovou bezpečnost. Podle něj proto nelze hovořit o válce, která se týká jen Evropy.

„Jsem šokován až do morku kostí, když poslouchám ruské státem kontrolované televizní kanály, které hlásají do světa, že Ukrajinu i svět je potřeba nechat vyhladovět a vymrznout. Schvalují mučení a masové vraždění civilistů s odůvodněním, že svět se musí Ruska bát,“ pokračoval Lipavský s tím, že je znechucen, jak Rusko ignoruje rezoluce přijaté Valným shromážděním.

Zopakoval pozici České republiky a vyzval Rusko, aby okamžitě zastavilo agresi a stáhlo svá vojska z Ukrajiny zpět do své země. Česko podle něj plně podporuje právo Ukrajiny hájit své území a hranice, tak jak je mezinárodní společenství uznává.

„Nikdy neuznáme nezákonnou anexi Krymu. Důrazně odsuzujeme nadcházející zmanipulovaná pseudoreferenda v některých částech ukrajinského území,“ zdůraznil Lipavský.

Dodal, že doba kolonizování a dobývání si území silou je pryč. Odmítl akceptovat svět, ve kterém „větší a silnější pohlcuje a ovládá menší a slabší“. Česko podle něj podporuje zahájení vyšetřování Mezinárodním trestním soudem, stejně jako zahájení trestního řízení proti Rusku u Mezinárodního soudního dvora.

„Vyzýváme k vytvoření zvláštního mezinárodního tribunálu, který bude stíhat zločiny agrese spáchané Putinovým Ruskem,“ zopakoval pak Lipavský svůj slib z víkendu. Právě na absenci mezinárodní podpory pro speciální tribunál si Ukrajinci v posledních týdnech stěžují.

V druhé části projevu se Lipavský věnoval dalším prioritám, které si česká vláda v zahraniční politice vytyčila. Řeč přišla i na slib bojovat proti terorismu a podporovat země, které jsou takovými činy postiženy.

„Rád bych využil této příležitosti, abych připomněl Rusku, že Česko stále ještě čeká na oficiální odpověď v záležitosti výbuchů v muničním skladu v mé zemi v roce 2014,“ připomněl Lipavský čin, o kterém se veřejnost loni ústy tehdejšího premiéra Andreje Babiše (ANO) dozvěděla, že byl proveden agenty ruské vojenské rozvědky GRU. Dva čeští občané byli zabiti.

Každoroční summit OSN se poprvé po třech letech po pandemii covidu koná v prezenční formě a světoví lídři jednají ve stínu ruské invaze na Ukrajinu, která rozpoutala celosvětovou potravinovou krizi a otevřela trhliny mezi předními mocnostmi v míře nevídané od dob studené války.

S hojně citovaným projevem vystoupil ve středu americký prezident Joe Biden, který navrhl, aby se v Radě bezpečnosti (RB) upustilo od využívání veta, jímž mohou například jednotlivé státy shodit návrh ze stolu, aniž by sháněly podporu ostatních členů. S takovou změnou by ale muselo souhlasit i Rusko, které právě oním vetem disponuje, stejně jako USA, Británie, Francie a Čína.

Lipavský vystoupí na půdě OSN během své cesty ještě jednou, a to poněkud překvapivě na jednání právě Rady bezpečnosti. Na půdě této klíčové instituce nehovořil Čech téměř 30 let. Česká republika byla nestálým členem RB v letech 1994 až 1995. V té době tam vystoupil tehdejší velvyslanec Karel Kovanda.