Článek
„Tato dohoda jasně signalizuje Rusku, že Trumpova administrativa je oddána mírovému procesu zaměřenému na svobodnou, suverénní a dlouhodobě prosperující Ukrajinu,“ řekl americký ministr financí Scott Bessent, jak připomněl v analýze list The New York Times.
Ukrajina sice nedostala žádné bezpečnostní záruky, čehož si jistě Rusko všímá. Kreml ale nechce prosperující, svobodnou a suverénní Ukrajinu, jak o tom ministr mluvil, a to ani v okleštěných hranicích. Chce vazalský stát.
Analytici se shodují, že podpisem dohody dal Trump najevo svůj zájem o Ukrajinu. „Dohoda USA těsněji propojuje s Ukrajinou v tom, že nyní mají o něco větší osobní zájem na tom, aby tato válka skončila, a mohli tak rozvíjet tato aktiva,“ uvedl podle US News Adam Web, jenž stojí v čele oddělení pro nerosty konzultační firmy Benchmark Minerals.
Podobně to vidí i analytik z Kyjeva Volodymyr Fesenko, který o Trumpovi říká: „Je to obchodník. Vždycky počítá. Jeho byznysové zaměření formuje jeho přístup k politice. Jeho zájem o dohodu by mohl udržet americký zájem o Ukrajinu.“
„Jak to bude fungovat v praxi, může ukázat jen čas,“ dodal Fesenko pro The New York Times.
Tvrději k Rusku
„Dohoda zaujímá mnohem tvrdší postoj k Rusku než původní návrh. Například mluví o ruské invazi v plném rozsahu a americké ministerstvo financí dodalo, že žádný stát nebo člověk, který financoval nebo pomáhal ruské válečné mašinerii, nebude moci profitovat z rekonstrukce Ukrajiny,“ uvedlo v analýze Centrum pro strategická a mezinárodní studia (CSIS).
Rusko a s ruským vojenskoprůmyslovým komplexem spojené entity se na těžbě a zpracování surovin podílet nemohou.
Bezpečnostní garance sice dohoda neposkytuje, ale znovu potvrzuje „dlouhodobé strategické spojenectví“ USA a Ukrajiny a americkou „podporu ukrajinské bezpečnosti, prosperity, rekonstrukce a integrace do globálního ekonomického rámce“.
Dohoda se hodně změnila
Analytici věnují pozornost tomu, jak se dohoda od původní proponované verze proměnila. Země si zachová „plnou kontrolu nad tím, co má v podzemí, přírodními zdroji a infrastrukturou“, zdůraznil ukrajinský premiér Denys Šmyhal podle listu The Guardian. To zmiňuje i CSIS s tím, že Ukrajina rozhoduje, co se bude těžit.
Ukrajina si zachová vlastnictví nerostů a o zisk se budou obě země dělit půl na půl, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajina také zisky z těžby nemusí splácet už poskytnutou vojenskou pomoc, což je klíčový úspěch ukrajinského vyjednávání.
Prvních deset let půjde zisk na obnovu Ukrajiny. Není ale jasné, co bude potom. Do ukrajinsko-amerického fondu navíc nebudou muset přispívat svými výnosy firmy ze zařízení, která již provozují, ať už těžebních, nebo ropných. Podle expertů takto formulovaná smlouva nebude ani bránit vstupu Ukrajiny do EU.
Složitá implementace
Otázkou ovšem zůstává konkrétní realizace. Vybudování velkého dolu a s ním spojeného zpracovatelského závodu trvá 18 let a vyžaduje investici mezi půl miliardou až miliardou dolarů, uvádí CSIS. Pak může důl a zařízení fungovat přes 50 let, což ale znamená, že investor důvěřuje politické a ekonomické stabilitě země.
Dalším problémem je vysoká energetická náročnost jakékoli těžby. Na těžbu připadá 38 procent elektrické energie využité v průmyslu a 15 procent veškeré vyrobené elektřiny ve světě. Ukrajinská energetika však za války utrpěla řadu vážných úderů a nyní má asi třetinový výkon.
Zřejmě i proto mají USA zájem na provozování Záporožské jaderné elektrárny. Na tento návrh přitom Moskva ústy ministra zahraničí Sergeje Lavrova reagovala velmi podrážděně.
Další potíž je skutečnost, že sedm z 24 možných těžebních projektů se nachází na okupovaném území, což platí zejména o zásobách lithia a dalších kovů vzácných zemin, niklu, manganu a grafitu, upozorňuje US News.
Připomíná také byrokratické překážky - mezi lety 2012 a 2020 bylo totiž vydáno jen 20 nových těžebních povolení na ropu a plyn, jedno na grafit, jedno na zlato, jedno na měď a dvě na manganovou rudu.
