Článek
„Uděláme vše, abychom zabránili nejhoršímu scénáři, ale ne za cenu narušení našich životně důležitých zájmů. Nedoporučuji nikomu, aby zpochybňoval naše odhodlání a zkoušel ho otestovat,“ řekla k možnému použití jaderných zbraní Zacharovová.
V posledních dnech z úst ruských představitelů i samotného prezidenta Vladimira Putina vycházela slova o možném riziku katastrofického konfliktu. Rusové tak činili kvůli neutuchající vojenské podpoře Západu Ukrajině. Bývalá hlava státu Dmitrij Medvěděv například mluvil o tom, že svět je na pokraji nové světové války.
Rusko dodávku zbraní Kyjevu dlouhodobě kritizuje, stejně jako rozšíření východního křídla Severoatlantické aliance až k ruským hranicím. Svou agresí na Ukrajině však dosáhlo jen toho, že se Finsko, které s Ruskem sdílí přes 1300 kilometrů dlouhou hranici, stalo 31. členem NATO.
„Spojené státy nadále záměrně narušují naše základní zájmy. Cíleně vytvářejí rizika a zvyšují sázky v konfrontaci s Ruskem,“ zopakovala Zacharovová dlouhodobý názor Moskvy o tom, že bylo Rusko do války na Ukrajině vtaženo. Země přitom Ukrajinu loni 24. února napadla.
Putinova armáda je impotentní a bezmocná, zhodnotil izraelský expremiér Barak
