Hlásí propagandu a druhý den v Praze popíjí vaše pivo. Neopakujte stejnou chybu jako s Putinem, varuje Latuško

„V televizi vládne ruská propaganda, opoziční média byla umlčena, kdokoli vystupuje proti režimu, je považován za extremistu, lidé jsou zastrašováni. Je tohle Bělorusko, které patří do Evropy?“ zeptal se v pátek na půdě české sněmovny Pavel Latuško, běloruský disident usilující o znovunastolení demokracie v Bělorusku.

On sám se jako politik, který vystoupil proti Lukašenkovu režimu, do své země nyní vrátit nemůže.

„Chceme ruské nebo evropské Bělorusko? A jaké je dnes? V současnosti je to totalitní režim. Alexandr Lukašenko miluje moc víc než cokoli jiného,“ pokračoval. Situace je podle něj horší, než se zdá.

Svoboda slova už v Bělorusku neexistuje. V současné době je podle údajů dvou běloruských organizací přes 1400 lidí uvězněno za své politické názory. A každý den přibývají další. „V cele pro čtyři lidi jich běžně sedí 16. A to je mučení, za které někdo musí nést zodpovědnost.“

I za „lajky“ na sociálních médiích můžete v Bělorusku dostat až tři roky ve vězení – jakýkoli veřejný odpor je tam v současné době tvrdě trestán. Exilová vláda nechce jít cestou násilí. Cílem je, aby lidé mohli protestovat venku, v klidu, dokud Lukašenko nebude přinucen odstoupit. Latuško také v Praze zdůraznil podporu Ukrajiny.

Jednou z cest, jak Lukašenkův režim oslabit, je uvalení mezinárodních sankcí. Přestože je Alexandr Lukašenko přímým a otevřeným spojencem Vladimira Putina, Evropská unie na Bělorusko zatím žádný balíček sankcí neuvalila.

Česká republika bude moct v blízké době uvalit sankce vlastní. Ve středu 7.prosince podepsal prezident Miloš Zeman takzvaný Magnitského zákon, který umožňuje sankcionovat zahraniční zločince. Stát jim bude moci například zabránit ve vstupu nebo v pobytu na našem území či zmrazit majetek.

Podle Latuška je důležité uvalit osobní sankce na lidi pracující přímo pro režim. Těmi jsou soudci, státní zástupci, vyšetřovatelé, všichni, kteří pomáhají Lukašenkovi v udržování režimu. „Je potřeba uvalit sankce na propagandisty v médiích, kteří v klidu říkají, že ukrajinští vojáci pojídají ty ruské. Protože tohle můžou tihle propagandisté jeden večer říct, a za pár dní sedět tady v Praze a popíjet vaše české pivo. Máme spoustu důkazů a fotek toho, že se to běžně děje.“

Magnitského zákon tak přestavuje velmi silný nástroj politického tlaku. Česko se jeho přijetím přidalo k dalším zemím, které už ho zavedli. Patří mezi ně Polsko, Litva, Lotyšsko, Estonsko, Kanada, Spojené státy a Velká Británie.

Po zfalšovaných prezidentských volbách v roce 2020 vyšli Bělorusové do ulic a začalo hromadné zatýkání a potlačování protestů proti režimu diktátora Alexandra Lukašenka. Statisíce lidí tehdy vyšly do ulic a přes 25 tisíc aktivistů bylo zatčeno. Několik lidí tajná policie unesla, nebo dokonce zabila. Od té doby až dodnes se situace stupňuje a množství politiků, včetně Pavla Latušky a Světlany Cichanouské, muselo zemi opustit, jinak by nejpravděpodobněji seděli ve vězení a byli mučeni.