Generál: Rusové zřejmě hráz zničili, aby zastavili ofenzivu

Na začátku týdne ruští představitelé oznámili, že odrazili ukrajinskou ofenzivu. V úterý byla zničena přehrada Nová Kachovka. Začala už ta dlouho očekávaná ofenziva?

Laická veřejnost očekávala obrovské boje, ale v moderní válce takto ofenzivy nestartují. Dnes to začíná spíš takzvaně tvarovacími operacemi, kdy si vytvoříte budoucí operační prostředí, aby vám podmínky konfliktu co nejvíc vyhovovaly.

Abyste našli slabiny protivníka, dezinformovali ho, přerušili jeho systém velení a řízení. Oslabili ho v týlu, zničili velitelská stanoviště, cesty. To už běží.

Takto Ukrajinci zatím vždy začínali. Loni například charkovskou i chersonskou ofenzivu. Ukazují na to i útoky na Bělgorodskou oblast nebo dronové útoky.

Tím znejistili protivníka, který neví, kdy a kde to začne. Ale boje většího rozsahu ještě nezačaly. Možná už měly začít. Možná Rusové věděli víc než my. A možná proto vyhodili do povětří přehradní hráz v Kachovce a zaplavili Chersonskou oblast a tím tu ofenzivu přerušili.

Otázka dne je, kdo to udělal a komu to nejvíc poslouží?

Nejméně pravděpodobný scénář je, že to udělali Ukrajinci. Pro ně to nedává moc smyslu, protože by tím zneprůchodnili celé území, udělali by si ekologické, lidské a velké materiální škody. Nemělo by to žádný prospěch pro tu ofenzivu, takže Ukrajinci to asi nebyli.

Pravděpodobnější vysvětlení je, že to byla technologická havárie, protože kachovská hráz byla poškozená. Když loni v listopadu proběhla chersonská ofenziva a Rusové vyhodili do povětří Antonivský most, tak byla poškozena výbuchy i hráz. A když teď napustili Rusové tu hráz metr nad limit, tak to hráz nemusela vydržet a protrhla se.

Nejpravděpodobnější verze je, že to udělali Rusové, protože z toho mají největší užitek. Buď věděli, že se Ukrajina chystá k útoku a přechodu dolního toku Dněpru, a proto jej zaplavili, nebo si chtěli část vojsk, kterou museli držet na levém břehu, uvolnit a přemístit jinam, například do oblasti Bachmutu nebo do Záporoží, kde se dnes bojuje.

Mají z toho víc užitku, ale je to jen jednorázová akce. Kdyby přehradu vypustili v momentu, kdy by ta ofenziva probíhala na jihu, tak by to bylo pro ukrajinskou armádu mnohem tragičtější, protože by měli větší ztráty na lidech i technice.

Ale i Rusko má škody.

Argument, že pro Rusko je to nevýhoda, protože nebude voda v kanále, kterým zavlažují Krym, podle mého moc neplatí, protože tento kanál od roku 2014 do loňska nedodával skoro žádnou vodu, protože ji Ukrajinci po anexi Krymu zastavili.

Když jsem porovnával satelitní snímky Krymu za posledních deset let, tak bylo vidět, že ten poloostrov začal vysychat a že Rusové museli změnit zemědělství. Museli tam například úplně zrušit pěstování rýže. A museli najít jiný způsob získávání vody, začali třeba odsolovat mořskou vodu a recyklovat vodu dešťovou.

Jak ta záplava ovlivní situaci na bojišti?

To je jenom dočasné. Kachovka se do tří dnů vylije a pak začne opadávat voda. Do měsíce, protože bude suché léto, to bude v okolí řeky jako před protržením hráze.

Bojuje se víc na severu. Ukrajincům se daří znovu získávat oblast kolem Bachmutu. Proč Rusové nedokážou udržet tak těžko dobyté území?

Dobývají zpět území kolem Bachmutu, na jeho křídlech. Což pro Rusy bude hodně nepříjemné. Sice jim teď Bachmut patří, ale pokud ho Ukrajinci obklíčí, tak se Rusové dostanou do těžké situace, ve které byli deset měsíců Ukrajinci, a budou muset zřejmě ustoupit, protože tam nebude mít žádnou cenu bojovat.

Rusové u Bachmutu hodně krváceli. Splnilo obsazení úplně rozbitého města nějaký jejich cíl?

Myslím, že to hlavně ukázalo pokřivenost celé jejich snahy dobýt Bachmut. Wagnerova skupina, jedna z mála akceschopných jednotek, dobyla Bachmut za velikých ztrát. Teď se stáhla, protože už potřebovala vystřídat lidi i techniku, a byla nahrazena armádním sborem z Doněcké republiky a jednotkami z námořní pěchoty.

Ale je tam velký rozdíl v motivaci a schopnostech. Wagnerova skupina jsou skuteční profesionálové, kteří dokážou bojovat a mají zkušenosti ze Sýrie a Afriky, nebo jsou to bývalí členové speciálních jednotek Specnaz. Ti umějí bojovat, ale to už se nedá říci o klasických armádních jednotkách, u kterých je kvalita velitelského sboru mnohem nižší, protože je ruská armáda na takovéto operace vůbec nepřipravovala.

Jak jsou podle vás Ukrajinci připraveni?

Připravují se už od konce roku. Dostávají obrovské množství vojenského materiálu. Jen Německo tam poslalo výzbroj za 2,2 miliardy eur, pomoc z USA přesáhla už 35 miliard dolarů. A pomoc tam plyne i z dalších zemí. Finsko tam dodalo jen protitankové náboje za více než sto milionů eur. Španělsko a Portugalsko poslaly další tanky Leopard. EU jim slíbila přes milion nábojů ráže 155 mm a už dodala přes 250 tisíc kusů. Ukrajinci čekali, až se jim na­akumulují zásoby, a také se jim podařilo vycvičit několik praporů v zahraničí – v Británii, Česku a v dalších zemích.

Podle profesora Kříže z Masarykovy univerzity se jim podařilo vytvořit desítky nových brigád různého typu. Odhadovalo se, že mohli povolat přes 900 tisíc lidí, které měli v zálohách. Tedy lidsky jsou připraveni. Materiál, který dostali, jim stačí přinejmenším na to, aby udrželi Rusy na současné linii a aby ta ofenziva byla úspěšná. Tedy aspoň částečně, protože se jim zřejmě nepodaří zabrat zpátky všechno území.

Jak se připravili Rusové?

V tom je rozdíl. Rusové tak často jako Ukrajinci nerotují a nechávají své jednotky až do jejich opotřebení. Existuje několik ruských jednotek, které i čtyřikrát během toho roku ztratily svou bojeschopnost, musely být staženy a znovu doplněny.

To znamená, že z původních velitelských kádrů i vojáků tam nezbyl skoro nikdo, a tím pádem bojeschopnost takové jednotky je velice nízká, protože jim trvá nějaký čas, než získají bojové zkušenosti. Například u Bachmutu to byl skutečně mlýnek na maso a ty jednotky tam byly jen spotřební zboží. Ukrajinci střídali smysluplněji, i když i na ukrajinské straně jsou hloupí velitelé.

Ale také na ruské straně je vidět posun i to, jak se jedna strana učí od druhé. Rusové se od začátku výrazně zlepšili. Ne že by změnili filozofii v používání lidí, ale mnohem lépe využívají dronů a prostředky elektronického boje. Jsou schopní ničit rakety typu HIMARS nebo Storm Shadow. Už si zvykli na taktiku Ukrajinců a dokázali se s tím vypořádat. I Ukrajinci říkají, že se schopnosti vyrovnávají.

Co říkáte na akce ruských partyzánů, kteří začali škodit v Bělgorodské oblasti?

Jejich výpad z taktického hlediska neměl skoro žádný význam, protože se přemístili jen pár kilometrů za hranice a tam pár dní bojovali. Ale psychologický a strategický dopad byl značný, protože Ruská federace zjistila, že nemá pokryté své hranice a že je možné je penetrovat, a hlavně že nemá připravené síly, které by dokázaly okamžitě takový výsadek zlikvidovat.

To není pro ruskou armádu dobrá vizitka. Nevím, jak to vnímají politické špičky v Moskvě, ale jednoznačně to ukázalo slabost Ruska. Je to pro ně nová situace a je vidět, že kvůli dlouhému rozhodovacímu řetězci nedokážou rychle reagovat.

Kdyby měl gubernátor té oblasti jednotku rychlých sil, tak mohl být takový výsadek rychle zlikvidován. Ale protože nemá pravomoc rozhodovat, tak trvalo dlouho, než přijely ruské jednotky, které by dokázaly zasáhnout, a ten výsadek byl dávno pryč. Ale ta zpráva – jak jsou Rusové slabí a nedokážou si kontrolovat ani své území – se mezitím rozeběhla do celého světa.