Článek
„Loď plující pod panamskou vlajkou, kterou vlastní a provozuje společnost Guangxi Changhai Shipping Company se sídlem v oblasti Kuang-si, byla v posledních několika měsících spatřena při zakotvení na Krymu nejméně třikrát, tvrdí ukrajinští činitelé. FT dokázaly nezávisle ověřit poslední z těchto plaveb v září pomocí satelitních snímků, radarových snímků, dat z transpondérů a běžných fotografií,“ napsal list s tím, že plavidlo se snažilo skutečnou trasu zakrýt falšováním námořních dat.
Loď byla nejprve vyfotografována při vyplutí z Istanbulu 2. září a 6. září ji zachytil satelit v Novorossijsku. Tomu odpovídala i data z lodního transpondéru, jenže podle těchto údajů pak mělo plavidlo zamířit do přístavu Port Kavkaz v Krasnodarském kraji. V danou dobu tam ale loď na satelitních snímcích vidět není.
Plavidlo, které vypadá jako Heng Yang 9, je však 14. září vidět na satelitních snímcích ze Sevastopolu. Přibližně v této době loď tvrdila, že pluje na jih z přístavu Port Kavkaz. Pokud by to byla pravda, měla by tam 15. září být vidět na satelitních snímcích. Ale není tam," upozorňují FT s tím, že těsně předtím, než loď dopluje do Istanbulu, satelitní snímky se opět začnou shodovat s daty z transpondéru.
Chinese container ship Heng Yang 9 docks in russian-occupied Sevastopol AGAIN, then passes through the Bosphorus.
— UAVoyager🇺🇦 (@NAFOvoyager) September 23, 2025
Sanctions exist only on paper. China fully backs the aggressor, Turkey looks the other way.
‘Doing business on blood’ — the slogan of our time. pic.twitter.com/GFzVNbDQxM
„Když 17. září konečně dorazí, uspořádání kontejnerů na palubě přesně odpovídá tomu, jaké bylo vidět na Krymu,“ upozorňuje deník. Podle ukrajinské prezidentské kanceláře tatáž loď kotvila v Sevastopolu již dříve nejméně dvakrát - v červnu a srpnu.
Ruské úřady podle FT usilují o to, aby zahraniční lodě začaly využívat i další přístavy na okupované Ukrajině. V srpnu na tento seznam zařadily Mariupol a Berďansk.
Zatímco firma vlastnící loď Heng Yang 9 odmítla na otázky listu odpovědět, čínské ministerstvo zahraničí pouze stručně vzkázalo, že čínským firmám a občanům obecně kontakt s okupovanými částmi Ukrajiny nedoporučuje.
Kyjev i západní země dlouhodobě viní Čínu ze skryté podpory ruské invaze dodávkami, které ruskému zbrojnímu průmyslu umožňují obcházet sankce, zatímco Peking to odmítá s tím, že zachovává neutralitu. Čínskou pozici naposledy tento týden v Radě bezpečnosti OSN kritizoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
