Článek
„Otřesy jsou tady cítit poměrně pravidelně, ale u toho dnešního druhého nejsilnějšího drnčely i tabulky v oknech domu, což normálně nebývá,“ uvedl pro ČTK jeden z obyvatel Sokolovska.
Jakub Klicpera z Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR řekl, že obyvatelé také hovořili o dunění připomínajícím bouřku, chvění a cinkajících skleničkách. Informace mimo jiné získávají z makroseismických dotazníků, které je možné vyplnit zde.
Odborník potvrdil, že během čtvrtečního odpoledne a večera evidovali zemětřesení už sedmkrát, přičemž první zaznamenali v půl páté severně od Nového Kostela u Kraslic. „Největší otřes měl magnitudo 3,5, což je na tuto oblast silnější,“ okomentoval Klicpera.
Tomu odpovídá i skutečnost, že projevy popisovali lidé na Chebsku, eventuálně na Karlovarsku. Podle Klicpery může jít o pokračování zemětřesných rojů.
Na Chebsku je naposledy monitorovali loni začátkem prosince a v listopadu. Podle Jany Doubravové z Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR, na jehož webu je možné seismickou činnost sledovat, se tehdy naměřené hodnoty pohybovaly asi u dvacítky otřesů okolo 2,5 stupně.
Nejedná se o otřesy takové síly, že by způsobily větší škody na povrchu. „Lidé někdy popisují, že pocítili lehké zhoupnutí, ale většinou jde o hukot, který otřesy doprovází,“ sdělila Doubravová. Podobné popisy se objevily na sociálních sítích právě na Nový rok 2026 odpoledne, a to z více částí.
Zemětřesná oblast na hranici Chebska a Sokolovska je dlouhodobě cílem výzkumu vědců, otřesy tam proto monitoruje skupina automatických stanic. Odborníci pak údaje ověřují a upřesňují, proti odhadu automatických stanic je obvykle musí snížit.
