Článek
Trump hrozil nejtvrdšími útoky, protože Írán dál částečně blokoval Hormuzský průliv a nejevil ochotu ustoupit. Nakonec však útoky, jako už mnohokrát předtím, na poslední chvíli odvolal, zřejmě pod tlakem Saúdské Arábie.
„Politik má naslouchat celému spektru názorů, ale má mít po svém boku takové lidi, kteří s ním dokážou spektrum názorů probrat a udělat relevantní závěr. Tady vidíme, což není pouze případ Donalda Trumpa, ale i jiných politiků, že naslouchají řadě hlasů a ve finále se přijímají rozhodnutí na základě toho, kdo se dovolá jako poslední,“ zkritizoval Trumpův postup Mikulecký.
„Jsem z něj hluboce zklamaný a frustrovaný, protože darebácké státy, jak je označoval George W. Bush, vidí, že Západ už není připraven na nějaké akce a zůstává u výhružek, což pro nás jako pro západní svět nevěstí nic dobrého,“ dodal.
Nebezpečí jaderných závodů na Blízkém východě
Bříza varoval, že tímto způsobem, kdy USA přitvrdí a pak zase povolí, může Írán konflikt protahovat donekonečna. Hlavně by se podle něj mělo pamatovat, proč aktuální konflikt začal. „Kvůli íránské snaze získat jadernou zbraň,“ připomněl.
Varoval, jaké by to bylo riziko: „Ve chvíli, kdyby Írán do své výzbroje zařadil jadernou zbraň, Saúdská Arábie startuje vlastní jaderný program. A moje otázka je, chtěly by stát Egypt, Turecko opodál? Ne, nechtěly. Kombinace jaderných zbraní v regionu Blízkého východu by byla daleko výbušnější pro celý svět než severokorejský jaderný program. To je to hlavní motivace nejen z hlediska Blízkého východu či Evropy, ale z hlediska celosvětové bezpečnosti.“
Oba se shodli, že americké rozhodnutí vybudovat v Saúdské Arábii reaktor je správné. Pokud by to USA neumožnily, Saúdové se mohli obrátit na Čínu, která mnohem méně kontroluje využití svých jaderných technologií.
I bez toho však konflikt představuje velké nebezpečí, protože se šíří, upozornil Mikulecký. „Minulý týden došlo k útoku na lodě v egyptském přístavu ve Středozemním moři, v oblasti, kterou jsme považovali za relativně bezpečnou. Vidíme snahu Íránu tu válku rozšířit zvýšením aktivit Húsíů v Jemenu. Proti tomu jde snaha Saúdské Arábie připravit i nějakou pozemní operaci, která bude nesmírně krvavá, náročná na oběti na obou stranách,“ varoval.
Zmínil i situaci v nábožensky rozděleném Iráku: „Vidíme tady negativní dopady na Irák, který se Írán snaží zatáhnout do války. Minulý týden se irácká vláda chtěla ukázat, že je schopná kontrolovat svoje území. Zasáhla proti jedné z desítek ozbrojených (šíitských) milicí přímo v Bagdádu a irácká armáda ustoupila. Pokud bagdádská vláda není schopná vymoci právo ani na území hlavního města, tak bychom se měli bát o Irák a měli bychom se bát o to, co to zase udělá s bezpečnostní situací v Evropě.“
Plán pro Gazu je snahou odvést pozornost
Aktuální jednání o Hormuzském průlivu také nemusejí nic přinést. Podle Mikuleckého právě proto Trump odvádí pozornost k Pásmu Gazy: „Trošku to působí, že Donald Trump se rozhodl, že pokud nemá dobré zprávy z Perského zálivu, tak se přenese jeho pozornost o kousek vedle a přišel s tímhle prohlášením. Problém je v tom, že si každá z těch stran vykládá plán naprosto rozdílně. Hamás říká, jsme připraveni se odzbrojit, čímž staví do těžké role Izrael.“ Podle něj nemůže v takovém případě pokračovat v boji v Pásmu Gazy.
„Hamás říká, vzdáme se těžkých zbraní a necháme se odzbrojit, zbraně odevzdáme, ale musejí zůstat v Gaze. Jasně. Aby se k nim zase snadno dostal. Izrael říká, tak když se těch zbraní chcete vzdát, tak ať je nějaká mezinárodní autorita odveze někam jinam. Na to Palestinci odpovídají - no to ne. Současně Hamás začal volně rozdávat zbraně civilistům, takže potom bude říkat, my jsme zbraně odevzdali a civilisti je mají na svoji ochranu,“ nastiňuje expert možný budoucí vývoj.
