Směřují Američané ke špatné dohodě s Íránem? Už uplatňují plán B, řekl expert

I když panuje v oblasti Perského zálivu klid zbraní, jednání mezi USA a Íránem v pákistánském Islámábádu minulou sobotu nepřinesla dohodu, byť se názory obou stran nad některými body sblížily. Írán se nechce vzdát jaderného programu, souhlasí jen s moratoriem na tři až pět let. Spojené státy nabídly Íránu jako ústupek, že by se vzdal jaderného programu na dvacet let.

Přestože jednání nepřinesla dohodu, Bříza je vidí jako průlomová: „Bylo to poprvé od roku 1979, to znamená, od nástupu teokratické diktatury, kdy v takovémto obsazení za účasti viceprezidenta Spojených států amerických jednaly obě strany napřímo. Navíc nebyly obnoveny válečné operace, to je taky pozitivní. Jednání mohla končit katastrofickým krachem a odchodem obou delegací a okamžitým rozkazem obnovit boje.“

Odmítl názory, že Spojené státy prohrály a ustupují: „Vůbec to neznamená, že íránská strana vítězí, protože pořád jsme v procesu diskuzí a rozhovorů, u nichž je otázka, jak dopadnou.“

Upozornil, že předchozí jednání nebyla nikdy na tak vysoké úrovni a hlavně byla nepřímá - Američané seděli v jedné místnosti, Íránci v další a ománský ministr zahraničí chodil od jedněch k druhým . „Je vám jasné, jak může snadno dojít k tomu, že něco je zkresleno, něco je podceněno, něco přeceněno,“ poznamenal expert.

Hlavní spor se týká íránského jaderného programu, kdy Teherán nechce odevzdat ani více než 400 kilogramů vysoce obohaceného uranu, nabízí jen jeho rozředění. Obohaceného uranu má přitom možná až deset tun.

„Úspěchem by bylo, kdyby se Írán vzdal svého jaderného programu minimálně na nějakou dekádu. Také musíme Írán zbavit těch 408,6 kg obohaceného uranu na 60 procent, protože by z něj šlo vyrobit 10 jaderných zbraní,“ řekl Bříza.

Upozornil, že hlavní jaderná střediska v Íránu ve Fordo a Natanzu, kde jsou kaskády odstředivek, a v Isfahánu, byla loni a letos těžce poškozena: „Troufám si tvrdit, že byla - nechci použít slovo zlikvidována - ale jejich kapacita je výrazně omezena. Dostala se do doby kamenné, kdybych to teď měl odlehčit slovy prezidenta Trumpa.“

Poničení citlivých centrifug je i podle Břízy důvodem, proč Írán souhlasí s několikaletým moratoriem na svůj jaderný program. „Moratorium například na pět let je velmi krátké. To bude doba, kterou bude Írán ideálně potřebovat na obnovu těchto zařízení, aby mohl po pěti letech začít znovu obohacovat,“ vysvětlil.

Odvezení vysoce obohaceného uranu je podle něj o to důležitější, že je těžší obohatit uran na pouhá čtyři procenta než ze 60 na 90 procent. „Režim se po úderech ještě více zradikalizoval a o to více je odhodlán tu jadernou zbraň sestrojit, když my, jako západní společenství, tomu nezabráníme.“

Co se týká vysoce obohaceného uranu, tak ten může odvézt nebo rozředit speciální americká jednotka, která je na místě.

Otázkou zůstává nejen to, zda je možná nějaká dohoda mezi Washingtonem a Teheránem, ale zda dohoda bude pro svět dobrá, takže zajistí, že Írán nezíská jaderné zbraně. Předchozí dohodu, kterou uzavřela s Íránem administrativa Baracka Obamy, přitom Donald Trump vypověděl, neboť podle něj byla mimořádně špatná. Dohoda JCPAO nepostihovala íránský program vývoje balistických raket a podporu spojenců Íránu, jako jsou šíitské milice v Iráku, jemenští Húsíové nebo libanonský Hizballáh.

Jejich podpory se však teheránský režim nechce vzdát ani teď a o omezení raketového programu se také nehovoří, což zvyšuje riziko špatné dohody. To vnímá i Bříza: "Teď jde o to přetavit nepopiratelné taktické vítězství vojenského charakteru ve strategickou výhru. Tou by opravdu nebyla situace, kdybychom pouze uzavřeli podobnou dohodu jako tu z roku 2015 a nebyla by v ní řešena otázka balistického programu jako nosiče jaderné zbraně.

„Balistické rakety jsou nedílnou součástí jaderného programu každého státu - vy sice můžete mít jednou hlavici, ale když nebudete mít nosič, tak je velice složité ji použít. Kdyby to mělo skončit u toho, že omezíme jaderný program jenom na vývoj jaderné zbraně, tak bych to nepovažoval za strategické vítězství. Proto doufám, že v tomto USA neustoupí a docílíme dohody, která bude životaschopná, protože to není jenom regionální dohoda, když íránský režim disponuje raketami, které jsou schopné zasáhnout ostrov Diego Garcia v Indickém oceánu.“

Bříza si však nemyslí, že by Američané nevěděli, jak dál postupovat. Nyní sázejí na svou blokádu lodí plujících do a z íránských přístavů: „Paradoxní blokádě blokády se někteří vysmívají, ale v tom bych byl opatrný, protože má svoje ekonomické opodstatnění. Jediné příjmy měl v posledním měsíci Írán z exportu ropy, protože jako jediný stát Perského zálivu mohl vyvážet ropu.“

„Blokádu blokády bych nazval improvizovaným plánem B. Když někdo viní prezidentskou administrativu Donalda Trumpa, že neměla žádný plán útoku proti Íránu, tak to není pravda,“ řekl jaderný expert.

„Plán A podle mého názoru spočíval v tom, že drtivou vojenskou a technologickou převahou dostane iránský režim na kolena, až přileze a bude žádat o mír,“ popsal americkou strategii Bříza.

„Ta první část proběhla nadmíru úspěšně, eliminace íránské protivzdušné obrany, letectva a námořnictva za tak malých ztrát je absolutně bezprecedentní, ale režim se nesehnul,“ dodal. V Íránu se k moci dostali ještě radikálnější představitelé.

„Svět žil v dojmu, a zřejmě správném, že nebyl plán B. Teď se už v praxi implementuje, a uvidíme, jak to dopadne. Opravdu je předčasné hovořit o tom, kdo vyhrál, kdo prohrál,“ zhodnotil situaci Bříza.

Upozornil také na ohromnou ekonomickou krizi země, která už na konci loňského roku vedla k mohutným protestům. Nyní navíc Írán nemůže exportovat ropu a do jeho přístavů skoro žádné lodě nepřiplouvají.

"Tajné služby, a nejen izraelské, uvádějí, že režim bude bojovat o holé přežití, protože ekonomická situace obyvatel Íránu je natolik katastrofická, že se může stát, že do ulic opravdu opět vyjdou statisíce a miliony lidí, kteří nebudou mít co jíst, “ uzavřel Bříza.

Debatu vysílanou živě v rámci podcastu Zbytečná válka sledujte v úvodním videu, nebo v podcastových aplikacích.