Rusko zesiluje vzdušné útoky. Ukrajinu čekají těžké časy

Letos zažívá Ukrajina situaci, kdy čelí dosud nejvyšším počtům vypálených střel s plochou dráhou letu a balistických raket. Nemá proti nim účinnou ochranu, protože jí chybějí interceptory do systému Patriot. Rusko opět vypaluje i severokorejské rakety KN-23.

„Rusko požaduje balistické KN-23 právě proto, že Ukrajina v tuto chvíli je proti nim bezbranná,“ upozornil Bříza, proč nyní zamířily do Ruska balistické rakety z KLDR.

„Ruská strana se zaměřila na balistické rakety, protože vidí, že ukrajinské straně docházejí zásoby interceptorů, antiraket,“ uvedl Bříza.

Současně se Moskva přeorientovala na využití novějších zbraní, jako jsou původně protilodní střely Cirkon nebo Oniks, ale i munice na hranici střel s plochou dráhou letu Banderol, a přestává používat ty zbraně, které dokázala Ukrajina sestřelovat.

„Vidíte, jak je všechno propojené se vším. Spojené státy vyčerpaly velkou část svých zásob těch sofistikovaných antiraket typu Patriot a THAAD v perském dobrodružství,“ dodal Bříza s tím, že před válkou měly USA 2300 patriotů, dnes asi polovinu a THAADů je z nějakých pěti set spotřebováno 70 až 80 procent.

„I když vezmu, že Spojené státy zvýší své výrobní kapacity , tak se bavíme minimálně o dvou letech, než doplní stav svých interceptorů na předválečnou úroveň, což znamená, že Ukrajina nebude dostávat patrioty ze skladových zásob armády Spojených států amerických,“ varoval s tím, že vlastní výroba patriotů na Ukrajině je podle něj vzdálená minimálně rok a půl.

Komplikují se i zásahy proti dronům, protože Rusko začíná využívat těch poháněných proudovými motory, které jsou rychlejší.

„Za mě je neuvěřitelné nasazení Severokorejců bez jakékoliv reakce, když si vzpomenu na starší výroky evropských, ale i amerických politiků, kteří říkali, že otevřené zapojení další strany na ruské straně války je důvodem přehodnocení našeho nasazení,“ řekl Mikulecký.

Mikulecký současně upozornil, že jakákoli protiraketová obrana je drahá a dlouhodobě ekonomicky neudržitelná: „Pokud chcete vést válku tak, že necháte protivníka střílet a vy na jeho sestřelování používáte interceptory, tak budou většinou dražší než ten útočný prostředek. Abyste balistickou raketu sestřelili, musíte interceptorů použít víc. Válku pak neutáhnete ekonomicky.“

„Bojím se podzimu, bojím se zimy, protože Rusové budou útoky eskalovat. A neříkám, že to znamená ukrajinskou prohru, ale pro Ukrajinu přicházejí hodně těžké časy,“ dodal Mikulecký s tím, že Rusko útočí i u fronty pomocí klouzavých pum. Jedinou obranou pro Ukrajinu je sestřelovat letadla, která je shazují, ale ta zůstávají nad ruským územím mimo dostřel.

Podle Mikuleckého je nutné ničit právě ruská letadla a odpalovací zařízení raket. Německo však navzdory slibům nedodalo střely s plochou dráhou letu Taurus.

Bříza upozornil, že Ukrajina už vyvinula vlastní střely s plochou dráhou letu s delším doletem. Faktem ale je, že dřívější ničení odpalovacích stanovišť by Ukrajině pomohlo.

Bříza zdůraznil, že se Ukrajině podařilo zablokovat ruské přístavy a úspěšně ničit ruskou flotilu nákladních lodí v Černém moři: „Dokonce jsme se dostali tak daleko, že americký viceprezident J. D. Vance osobně intervenoval u Volodymyra Zelenského a požádal ho, aby neútočili na tankery, které převážejí kazašskou ropu, v čemž mu vyhověl.“

Přiznal ale, že i ukrajinská Oděsa je de facto zablokovaná a objem přepravovaného nákladu z ní klesl na deset procent. Mikulecký dodal, že Rusko má výhodu v tom, že má přístavy i na Dálném východě, přes které může exportovat fosilní paliva. Upozornil také, že stoupl nákup ruského zemního plynu, což Rusku plní kapsy.

Ruské ztráty na frontě ve srovnání s ukrajinskými rostou, jsou nejméně pětinásobné, což Rusku komplikuje situaci . Moskva by však po volbách mohla sáhnout k mobilizaci.

I Ukrajině ovšem dělá potíže naplnit stavy jednotek. „Realismus musí zaznívat, protože jinak si všichni budou myslet, že válka je vyhraná a  Ukrajina už nepotřebuje žádnou pomoc a nemusíme se o ni zajímat. Na Ukrajině však jsou každý den vražděni civilisté nezúčastnění na té válce. Při útoku na Oděsu se nezasahuje jen přístav nebo lodě, ale i civilní cíle, nemocnice,“ řekl Mikulecký, který ocenil Evropu, že nyní zajišťuje pomoc Ukrajině.

Nevyřešená také zůstává situace v oblasti Blízkého východu, kde se nedaří najít cestu k dohodě o příměří s Íránem. Při tom posilují radikálové odmítající dohodu s USA, požadující kontrolu nad Hormuzským průlivem i zachování jaderného programu a odchod všech amerických vojáků z oblasti.

„Radikálové říkají těm méně radikálním íránským politikům - žádní umírnění tam už nejsou, vy jste pořád v Ženevě nebo jinde něco domlouvali a jaký byl výsledek? Když my udeříme, tak se Američani nezmůžou na nic. Zazdila to americká rozhodnutí přerušit útoky v době, kdy na tom byl Írán opravdu špatně. Důsledkem je mnohem víc radikalizovaný a mnohem víc nepřátelský Írán,“ řekl Mikulecký.