Írán může vyzvednout pohřbený vysoce obohacený uran, obávají se USA

Jeden z amerických představitelů řekl listu The New York Times, že americké tajné služby neustále sledovaly íránské jaderné zařízení v Isfahánu a jsou přesvědčeny, že by zaznamenaly jakýkoli pokus Íránu nebo nějaké nestátní skupiny uran odvézt. Není jasné, jak dlouho by Íránu mohlo trvat, než se tam dostanou a uran odvezou.

Satelitní záběry ukázaly, že podél silnice do jaderného zařízení se postupně vršily velké haldy zeminy, jak se Íránci pokoušeli dostat do podzemního zařízení v Isfahánu, které bylo loni bombardované. Odstraňovali jak trosky po dopadu střel s plochou dráhou letu tomahawk, tak suť a zeminu, kterou Íránci zasypali ještě před útoky vchody do podzemního zařízení v Isfahánu.

Americký prezident Donald Trump po loňské dvanáctidenní válce s Íránem, kdy jeden den bombardovaly spojené síly USA a Izraele íránská jaderná zařízení v Natanzu, Fordó a Isfahánu, uvedl, že íránský jaderný program byl zlikvidován. Brzy se však ukázalo, že není jasné, kde je 408 kilogramů vysoce obohaceného uranu na 60 procent.

Postupně vycházelo najevo, že zřejmě nebyl zničen. V USA se uvažovalo o vyzvednutí íránských zásob vysoce obohaceného uranu, ale neudělalo se to. Vyslání speciálních sil, které jsou na to cvičené, by bylo příliš riskantní.

Ani nyní ještě americký prezident neplánuje vyslat americké vojáky do země, aby uran zajistili. „Právě nyní je decimujeme, ale do tohoto teď jít nemůžeme. Je to něco, co bychom mohli udělat později,“ odpověděl Trump v sobotu v noci na otázku novináře, jestli se plánuje operace na zajištění uranu.

Američtí představitelé obeznámení se situací uvedli, že pro takovouto operaci musí letecké útoky pokračovat ještě dny, aby se oslabila íránská obrana. Až pak se může rozhodnout o podobné akci.

Podle listu The New York Times američtí představitelé jednali o tom, jak zajistit vysoce obohacený uran v Íránu, nebo jak k němu režimu zablokovat cestu. Akce speciálních sil však není ve stávajících válečných plánech. Nejvyšší představitel Pentagonu pro politické otázky Elbridge Colby potvrdil tento týden kongresovému Výboru pro zahraniční vztahy, že se americké vedení otázkou vysoce obohaceného uranu v Íránu zabývá: „Bez jakýchkoli podrobností se na to vždy silně zaměřujeme.“

O možnosti zásahu speciálních sil v íránských jaderných zařízeních už v sobotu informoval server Semafor. Ten napsal, že o možnosti podobné akce, kdy by pronikly izraelské speciální síly do íránských jaderných zařízení ve Foró, Isfahánu a Kómu, informoval americkou administrativu za Baracka Obamy tehdejší izraelský premiér Ehud Barak. Obamova administrativa označila plán za šílený.

Americké velitelství pro oblast Blízkého východu CENTCOM však za dalších administrativ začalo připravovat plány na dočasné obsazení těchto zařízení, ale objevovalo se mnoho nevyřešených otázek. Experti jako Spencer Faragasso z Institutu pro vědu a mezinárodní bezpečnost považují za nejlepší metodu vybombardovat tato zařízení, jak se to udělalo už loni.

Loni však byly těžké protibunkrové pumy GBU-57 použity jen v Natanzu a Fordó, kde měl Írán řady centrifug pro obohacování uranu. Na isfahánské zařízení byly vypáleny jen střely Tomahawk, které nemají možnost proniknout až hluboko pod zem. V Isfahánu je přitom výzkumný reaktor, kde by se z plynného hexafluoridu uranu mohl vyrobit kovový uran, což je klíčový poslední krok pro výrobu jaderné zbraně.

Íráncům se zřejmě podařilo vysoce obohacený uran převézt do Isfahánu ještě před loňskými červnovými útoky. Vchody pak zasypali.

Letos se jaderná zařízení nestala prioritním cílem, Američané a Izraelci se soustředili na ničení balistických raket a sítě velení a vedení. Balistické rakety jsou v programu jaderných zbraní také důležité, protože slouží jako jejich nosiče. Velké množství obohaceného uranu však představuje hrozbu.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v sobotu prohlásil, že rozhodnutí zahájit válku s Íránem bylo částečně motivováno krokem íránské vlády přesunout své jaderné a raketové projekty tak hluboko pod zem, že by byly „imunní vůči jakémukoli útoku“.

Na amerického prezidenta naléhal, aby útok podnikl. Donald Trump se nechal přesvědčit, když dospěl k závěru, že zprávy zpravodajců jsou přesné a diplomacie selhala, napsal Axios, i když údajný rozhodující telefonát z 23. února není potvrzen.