Hlavní obsah

V Egyptě to smrdí člověčinou, říká Češka žijící 52 let v Káhiře

Cesty osudu zavedly Češku Annu Janků před 52 lety do Egypta. Do země faraonů se provdala, založila rodinu a nakonec v Káhiře i přes následný rozvod zůstala. Byla tak svědkem mnoha změn v egyptské společnosti, kterou sama označuje za pokrokovou, například co se týče obsazení žen v politice. O dalších zajímavostech vypráví v novém dílu podcastu Pas a pusu.

Foto: Novinky

Pas a pusu

Článek
V DNEŠNÍM DÍLE SE MIMO JINÉ DOZVÍTE:
  • Jaké bylo pro Annu Janků první setkání s Egyptem? (1:52)
  • Má žena v Egyptě srovnatelná práva jako muž? (5:30)
  • Jak Evropanka zapadne do Egypta? (18:28)
  • Jak se Egypt změnil z hlediska cestovního ruchu? (32:10)
  • Jaká zajímavá místa Egypt nabízí? (40:20)

„Často říkám, že všechno první pro mě bylo v Česku, a všechno poslední pro mě bude v Egyptě,“ konstatuje energická žena, která většinu života prožila právě v Káhiře. Na té má ráda její ruch, ale i kulturní vyžití. I proto například letovisko Hurghada nepovažuje za ten skutečný Egypt, kde by chtěla žít. Zároveň však chápe, proč si ho spousta lidí volí jako destinaci pro svou dovolenou, při níž jde zejména o odpočinek.

„Já holka z Lopeníka jsem si nikdy nepředstavovala, že se dvě třetiny mého života odvinou v Egyptě,“ tvrdí Janků, která je rovněž zakladatelkou Sdružení českých žen v Káhiře. „Pro mě to v Egyptě pořád smrdí člověčinou. To znamená, že mezilidské vztahy jsou ještě fungující; přátelství je přátelství a rodina drží pohromadě. Možná to beru ještě z pohledu cizinky, ale vždy se tam ke mně chovali velmi přátelsky, pomohli mi a poradili,“ říká Janků o místních.

Navzdory tomu zažila v Egyptě i příkoří, když po rozvodu neviděla dlouhých dvanáct let svou dceru, kterou si bývalý manžel vzal pod svou ochranu a zabránil tak jakémukoli kontaktu. „Držela mě tam i víra, že ji jednou znovu uvidím. Kdybych odešla, tak už ji nikdy nespatřím,“ myslí si Janků.

Foto: Michael Švarc, Novinky

Anna Janků v minulosti založila Sdružení českých žen v Káhiře.

„Manžel mi tenkrát řekl, že když jsem křesťanka a on muslim, tak nemohu ve své víře vychovávat naši dceru. Později jsem se dozvěděla, že to není pravda,“ vzpomíná.

Egyptskou společnost jinak Janků popisuje jako pokrokovou. Uvádí to na příkladu, že je v zemi sedm ministryň a že není neobvyklé, že se mladé dívky věnují i tzv. pole dancingu neboli sportovnímu tančení u tyče. „Žena určitě nemá méně práv, i prezident velmi podporuje ženy, ať už lékařky, právničky, chiruržky. Žena má dnes přístup všude,“ tvrdí Janků, ale zároveň dodává, že poněkud odlišná může být situace na venkově, který je stále tradičnější.

Egyptská oáza Síwa láká na jezera slanější než Mrtvé moře. O turisty tam nezavadíte

Cestování

„Dříve bylo běžné, že žena bez dovolení manžela nemohla nic udělat, ale to už dneska moc neplatí,“ konstatuje Janků. Celou epizodu naladíte v audiopřehrávači v úvodu článku.

Baví vás cestovatelské příběhy a rozhovory? Chtěli byste si poslechnout povídání s někým konkrétním, kdo má k cestování co říct? Své tipy můžete posílat na adresu michael.svarc@novinky.cz, do předmětu uveďte „Pas a pusu“.

Podcast Pas a pusu přináší každé druhé úterý příběhy z blízkých i vzdálených koutů planety, povídání o exotických kulturách, lokálních pamětihodnostech, turistických lákadlech i gastronomii. Pusťte si Pas a pusu třeba na Podcasty.cz, Spotify nebo na Apple Podcasts.

Poslechněte si také naše další podcasty:

Reklama

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám