Článek
Katastrofa znamenala konec největší sovětské energetické chlouby svého druhu. Rusko ani Ukrajina samostatně ještě neexistovaly a Ukrajina spadala do sovětské sféry vlivu. Tvrzení o ukrajinské vině tak už od začátku pokulhává.
Provoz prvního bloku elektrárny byl zahájen v roce 1977 a o její výstavbě rozhodlo o sedm let dříve vedení Sovětského svazu v Moskvě. Poslední čtvrtý reaktor byl uveden do provozu v roce 1983 bez řádně dokončené bezpečnostní zkoušky, protože plán výstavby musel být podle soudruhů dodržen.
Havárie byla z velké části důsledkem konstrukčních nedostatků reaktoru. Osudné dubnové noci dalo navíc sovětské vedení pokyn k zahájení dlouho odkládaného experimentu, pro který ale nebyla obsluha noční směny dostatečně proškolena. Tuto skutečnost ale Sověti ignorovali a skrze vedoucího testu inženýra Anatolije Ďatlova nařídili provedení akce.
Vedoucí směny z Ruska
Pokud příspěvek mluví o vině Ukrajinců, připomeňme, že Anatolij Ďatlov i vedoucí směny Alexandr Akimov byli Rusové, oba narození na území dnešní Ruské federace. Společně s nimi byli u havárie i další pracovníci, někteří původem z dnešní Ukrajiny.
Sovětské vedení o této havárii dlouho mlčelo a riskovalo tak životy občanů žijících v okolí elektrárny. Dokonce umožnilo, aby se už o týden později konaly obrovské oslavy 1. máje v Kyjevě a Minsku, pochopitelně bez účasti vysokých vládních představitelů.
Po rozpadu Sovětského svazu, o více než deset let později, vyšlo najevo, že vyšetřovací dokumenty byly Sověty zfalšovány. Aby kompletní vina padla na obsluhu elektrárny, tedy i na vlastní lidi ve vedení. Snažili se tím zamlčet nejen konstrukční vady, ale i špatně udělené pokyny zaměstnancům.
Tvrzení o Ukrajincích, kteří by si vyhodili do povětří vlastní elektrárnu, je tedy pořádně zavádějící.
Moderátorka Anežka Hněvkovská věnuje pozornost tématům, která se objevují v řetězových e-mailech a temných zákoutích internetu. Do dubna 2025 moderoval pořad Tony Havlík.
Nový díl vychází vždy před víkendem, kdy nejčastěji dochází k výměnám názorů v rámci celých rodin a generací. Argumenty jsou naservírované ve stručné a srozumitelné formě. V audiopodobě vychází také v podcastových aplikacích.
Databázi fact-checků, které se opírají o fakta z důvěryhodných nezávislých zdrojů, provozuje i společnost Seznam. Nejčastější dezinformace spolu s jejich vysvětlením najdete zde.
Poslechněte si také naše další podcasty:
Dobojováno | V českém znění | PMS | Zloději životů | Neklepat! | Zbytečná válka | PoliTalk | Slepá mapa | Historie | Očima Saši Mitrofanova | Hlas na poušti | Pod svícnem | Express


