Odrazují ženy od mamografie a ohání se Švýcarskem. Jde o snůšku obyčejných nesmyslů

Zpráva začíná lživým tvrzením, že 50 až 60 % pozitivních výsledků mamografie je ve skutečnosti falešných. Jak je to ve skutečnosti? Studie z Kalifornské univerzity v Davisu, která byla publikována v roce 2022 v prestižním časopise JAMA Network Open, uvádí, že přibližně polovina žen, které chodí na mamografii každý rok po dobu deseti let, zažije „falešně pozitivní výsledek“.

To znamená, že na mamografu se sice objeví abnormalita, po dalších vyšetřeních se ale rakovina prsu nepotvrdí. Ve skutečnosti tvoří takové případy 12 % z počtu všech vyšetření. Z nich se jen ve 4,5 % případů potvrdí rakovina. Trocha jednoduché matematiky a zjistíme, že pozitivní výsledek je zhruba v půl procenta případů.

Abychom to pro začátek shrnuli. Ano, falešně pozitivní výsledky se dějí. Nejsou to ale omyly v diagnóze, spíš opatrnost při hodnocení snímků.

Mamografie u někoho může vyvolat obavy kvůli způsobu provedení. Během vyšetření se prso stlačí a velmi citlivá tkáň mléčných žláz je vystavena palbě radioaktivních paprsků. Ty podle některých „internetových odborníků“ a „alternativních léčitelů“ mutují jejich buňky, což může nastartovat růst nádorů a metastáz. To vyvrací například švédská studie z roku 2013.

Ano, mamografie používá rentgenové záření, ale jeho dávka je minimální. Takové množství dostaneme běžně třeba během týdne až deseti dnů jen z přírodního prostředí, ať už ze vzduchu, vody, nebo z půdy. Ionizující záření je totiž všude kolem nás.

Když mamografii srovnáme třeba s CT nebo jinými vyšetřeními, vychází jako jedno z těch nejšetrnějších. A co je hlavní, mamografie dokáže odhalit i malé nádory, které bychom jinak vůbec neviděli. Když se rakovina podchytí včas, šance na vyléčení dramaticky stoupá.

Americká modelová studie z roku 2016 zkoumala přínosy i rizika mamografického screeningu. Ukázala, že kdybychom každý rok screenovali 100 tisíc žen ve věku 40 až 74 let, mohlo by to vést asi ke 125 případům rakoviny způsobené zářením, z toho by asi 16 skončilo smrtí. Zároveň by ale screening zachránil až 968 životů díky tomu, že rakovinu odhalí v době, kdy je ještě dobře léčitelná. Jinými slovy - riziko sice existuje, ale přínos je téměř osmkrát vyšší.

Další oblíbený „důkaz“ proti mamografii se opírá o to, že Švýcarsko údajně screeningy nedoporučuje, případně je rovnou zakázalo. A protože je to země, ke které spousta Čechů vzhlíží, zní to celkem přesvědčivě. V roce 2013 sice Švýcarská lékařská rada navrhla screeningy neprovádět pravidelně, ale je potřeba dodat, že tahle rada nikdy nebyla oficiálním státním orgánem. Rozhodnutí vyvolalo velkou vlnu kritiky, a tak se jím Švýcarský federální úřad pro veřejné zdraví nakonec vůbec neřídil.

Ve výsledku to dnes funguje tak, že screening si ve Švýcarsku řídí jednotlivé kantony. Většina z nich doporučuje mamografii každé dva roky pro ženy nad 50 let.

V České republice má díky vyhlášce ministerstva zdravotnictví každá žena od 45 let nárok na bezplatnou preventivní mamografii každé dva roky. Stačí jen doporučení od gynekologa nebo praktika. A jak uvádí Národní screeningové centrum: od roku 2002 se povedlo pomocí mamografie odhalit téměř 62 tisíc nádorů prsu. Úmrtnost se snížila o 31 %.

Všechno tedy nasvědčuje tomu, že screeningové vyšetření naopak pomáhá odhalit raná stadia rakoviny a zvyšuje šanci na vyléčení. A tak se zdá, že největším rizikem pro zdraví žen nakonec není rentgenové záření, ale odborně vypadající facebookové statusy a komentáře.