Jak Ukrajinci vnímají konec války? Známá firma fantazíruje a plácá o pití vodky

Příspěvek Aleše Svobody, který sdílelo přes 1800 dalších lidí, je vlastně jako obvykle plný osobních názorů a frází o bojování z gauče a pití vodky, kdy vyzývá Ukrajince v Česku, aby šli bojovat proti Rusku. Podle neexistujícího průzkumu si prý 84 % Ukrajinců žijících na území Ukrajiny si přeje ukončení války i za cenu územních ústupků. Dál tvrdí, že 92 % Ukrajinců v Česku je naopak pro pokračování bojů. Žádné zdroje na onen „zajímavý průzkum“ Svoboda samozřejmě neuvedl.

Zmínky o něm nelze najít na českých ani ukrajinských webech, nebo třeba ve zprávách ruskojazyčných zpravodajských agentur, což potvrdil server Demagog, který příspěvek na profilu Svobody ve spolupráci se společnosti Meta označil za nepravdivý.

Pokud by vás skutečně zajímaly nálady v ukrajinské společnosti, díkybohu existují i průzkumy, které byly skutečně provedeny. Postoje Ukrajinců zkoumají od začátku války různé společnosti a organizace, mimo jiné i Razumkovovo centrum, Kyjevský mezinárodní sociologický institut, nebo třeba výzkumná a poradenská společnost Gallup.

Právě společnost Gallup přišla na to, že od začátku války v roce 2022 se snižuje podíl Ukrajinců, kteří chtějí pokračovat v bojích až do úplného vítězství. V letošním červencovém průzkumu tuhle možnost podpořilo jen 24 % dotázaných. 69 % dalo přednost co nejrychlejšímu ukončení války vyjednáváním. Tento výzkum se dokonce dostal prostřednictvím ruské státní agentury TASS i na ruské zpravodajské weby.

Podle dalšího průzkumu Kyjevského mezinárodního institutu sociologie z přelomu července a srpna 2025 by ruský mírový plán, který počítá se ztrátou okupovaných oblastí, přijalo jen 17 % lidí. Naopak 76 %, tedy více než tři čtvrtiny dotázaných, ho odmítá.

S podobnými výsledky přišlo v květnu i nevládní Razumkovovo centrum – pouze 11 % dotázaných by při jednáních souhlasilo s tím, že se Ukrajina vzdá svého území. V tom samém průzkumu se lidé vyjadřovali i k tomu, co považují za minimální podmínku pro uzavření míru s Ruskem. Pro takřka 40 procent respondentů by to bylo osvobození celé Ukrajiny v hranicích z roku 1991, tedy včetně Krymu. Necelé třetině by stačil návrat k linii z počátku roku 2022 a jen každý desátý Ukrajinec by přijal současnou frontovou linii jako novou hranici.

Dále neexistuje žádný veřejně dostupný průzkum, který by ukazoval, jak vnímají otázku územních ústupků Ukrajinci žijící v Česku. České výzkumné agentury a další organizace se zatím zajímaly spíš o integraci, ekonomickou situaci uprchlíků nebo o možnosti jejich návratu na Ukrajinu. Takže všechna ta tvrzení o jejich údajné ochotě „něco obětovat“ zůstávají ve sféře fantazie.

Na začátku roku 2025 agentura STEM zkoumala, co si Češi myslí o možných scénářích ukončení války. Tehdy 72 % respondentů řeklo, že by podpořili rychlý konec konfliktu i za cenu, že některá ukrajinská území připadnou Rusku.

Svoboda se vymezuje proti Ukrajině a Ukrajincům dlouhodobě. Vzpomeňme třeba na tragické události na filozofické fakultě, kdy označoval střelce za Ukrajince, nebo třeba zdravotnické středisko na Ukrajině, které je podle něj provizorním ubytovacím zařízením. Akorát, že není.