Historický nesmysl je po roce zase tady. Za okupaci Československa nemůže Ukrajina

Jádro tvrzení spočívá v záměně tehdejšího Sovětského svazu za dnešní Ukrajinu. Ta v roce 1968 ještě samostatně vůbec neexistovala. Ukrajinci samozřejmě v Sovětské armádě sloužili. Z toho však nelze udělat závěr, že Československo okupovala Ukrajina. Stejně tak nelze odpovědnost za tehdejší invazi jednoduše připsat pouze dnešnímu Rusku.

V sovětské armádě podle Mlejnka sloužili Rusové, Ukrajinci, Bělorusové, Lotyši a příslušníci dalších národností. „Obviňovat z toho jednotlivé národy nedává smysl,“ dodává historik.

V příspěvcích se objevuje také tvrzení, že o invazi rozhodli především Ukrajinci, kteří stáli v čele Sovětského svazu. Ani to ale neodpovídá skutečnosti.

Politbyro Komunistické strany Sovětského svazu (KSSS) mělo v roce 1968 jedenáct členů. Vedle generálního tajemníka Leonida Brežněva v něm bylo pět rodilých Rusů, tři Ukrajinci, jeden Bělorus a jeden Lotyš.

I zde je podle Mlejnka nelogické posuzovat odpovědnost podle národnosti. „Komunistický funkcionář ukrajinského původu byl primárně komunistický sovětský funkcionář, který plně zastával sovětskou ideologii,“ vysvětluje.

Složitější je otázka národní identity samotného Leonida Brežněva. Narodil se totiž na území dnešní Ukrajiny, což se v některých příspěvcích používá jako další argument pro tvrzení o ukrajinské odpovědnosti za invazi.

Podle Mlejnka však ani v jeho případě není možné automaticky spojovat místo narození s ukrajinskou národní identitou.

„Kdybychom se podívali na původ Leonida Brežněva, tak tam možná nějakou stopu najdeme, v okolí místa narození, ale určitě to nebyl Ukrajinec, pokud jde o jeho vlastní vědomí. Skutečně nebyl zastáncem ideje ukrajinské státnosti,“ říká Mlejnek.

Brežněv tedy sice pocházel z území, které je dnes součástí Ukrajiny, politicky a ideologicky se však identifikoval se Sovětským svazem. Stejně tak nelze původ dalších sovětských funkcionářů jednoduše zaměňovat za jejich politickou odpovědnost podle dnešních hranic států.

O vojenském zásahu rozhodlo a řídilo jej vedení Sovětského svazu v Moskvě. Sovětská vojska pak v Československu zůstala i po skončení samotné invaze. Poslední železniční transport Sovětské armády opustil československé území až 21. června 1991.