Šéf ČRo Zavoral: Stále vidím prostor pro jednání o poplatcích

Neodpověděl. Já jsem ještě předtím, než šlo prohlášení do veřejného prostoru, pana ministra oslovil mailem, protože jsme považovali za slušné, aby věděl, co bude následovat. A na odpověď stále čekám. Na mail jsem také žádnou odpověď nedostal.

Ano, bylo to minulý týden, takže je to ještě určitě únosné a v rámci nějaké slušnosti. Ale zaznamenal jsem i nějakou větičku pro média, že až budou mít věci připravené a budou mít vše na stole, tak se ozve.

To byla oboustranná dohoda s panem ředitelem Chudárkem. Cítili jsme, že se objevuje hodně informací ve veřejném prostoru, hodně výkřiků a zkazek, třeba o dánském modelu financování, a já postrádám nějaký konkrétní záměr. Záměr je jasný, ale co se za ním skrývá, nevíme. Je proto nutné vědět, o čem se bavíme, a za tím účelem pracovní skupinu vytvořit.

I předchozí vláda v momentě, kdy přišla se záměrem upravit mediální zákony, vytvořila pracovní skupinu. Účastnili se jí zástupci obou médií veřejné služby, zástupci ministerstva kultury a zároveň u toho stolu vždycky byli zástupci privátního sektoru. A má samozřejmě smysl, aby do toho vstupovali i zástupci politických stran, které jsou ve Sněmovně zastoupené, protože oni se pak těmi zákony budou zabývat.

Ale ono už je to dva a půl roku v éteru, protože i při přípravě mediální novely se mluvilo o tom, jaká by měla média veřejné služby být.

Mám informace, že to má být společná výzva zaměstnanců jak České televize, tak Českého rozhlasu. Je to, myslím, naprosté právo zaměstnanců obou institucí se vyslovit. Vnímám to jako iniciativu zespodu od zaměstnanců, kteří se logicky obávají o svoji budoucnost, jsou nervózní, jsou napjatí a když se množí politické útoky na média veřejné služby, tak já jim celkem rozumím, že se chtějí ozvat.

Ne nějak dramaticky napjatá, ale určitě je nervózní. Protože samozřejmě, jak říkám, v mediálním prostoru se objevují různá tvrzení. A když někomu řeknete, že od prvního ledna má být ta instituce placena úplně jiným způsobem, navíc ze státního rozpočtu, a všichni ví, že státní rozpočet je, pokud jde o jeho výdaje, velmi napjatý, tak se samozřejmě logicky zaměstnanci obávají. Měli možnost radovat se, že se po dvaceti letech poplatek zvýšil z 45 Kč na 55 a teď jsou velmi napjatí, co bude dál.

Byl jsem rád, že to říkal. Koneckonců jsem se s ním krátce po volbách potkal a v podstatě to, co říkal zřejmě panu prezidentovi, říkal i mně. Pak jsou ale prohlášení na sociálních sítích, v tisku, v rozhovorech přesně opačná. Tak nevím, jak si je mám vykládat. Já jsem od té doby s panem ministrem mezi čtyřma očima nemluvil, proto volám po diskusi, abychom si ty věci řekli. Abychom si nevzkazovali nic skrze média. Každopádně k nějakému názorovému veletoči evidentně asi došlo a budu chtít vědět důvody.

Mám pořád za to, že vzešel (Oto Klempíř – pozn. red.) z kulturní sféry. Mimochodem, v Českém rozhlase pracoval léta, byl součástí jednoho z našich výrazných pořadů na stanici Vltava, tak prostředí zná a já myslím, že tu je stále prostor pro diskusi. A budu se určitě snažit přesvědčit ostatní vládní reprezentanty, včetně pana premiéra, abychom se o tom věcném záměru ještě bavili. Mám za to, že pro něj neexistuje žádný odborný důvod, kromě těch politických. A myslím, že bychom neměli rušit a ničit něco, co tady třiatřicet let opravdu zcela bezchybně funguje a je to osvědčené.

Necítím se nějak osamocený. I proto, že samozřejmě spolu se mnou se o ty věci snaží celý management rozhlasu. Pokud jde o Českou televizi, i tam je celá řada aktivit. Na začátku byl přístup České televize na můj vkus trošku liknavý, možná takový pomalý. Na druhou stranu, vnímal jsem, že pan generální ředitel si možná teprve trochu osahával pozici jako takovou. A jsem rád, že se připojil k tomu společnému prohlášení, které jsme spolu vydali minulý týden, a že hovoří stejným hlasem jako my.

Pevně věřím a doufám, že opravdu ty kroky budou koordinované, protože jsme v tom obě média na stejné lodi.

Proč jsou podle Reného Zavorala poplatky tak důležité, když v Evropě fungují i jiné modely financování veřejnoprávních médií? Bojí se tzv. slovenské cesty a nemají pravdu kritici, kteří říkají, že vysílání Rozhlasu je přebujelé? Jak vidí tlaky na média veřejné služby po 10 letech ve funkci? Celý rozhovor s generálním ředitelem ČRo si můžete přehrát v úvodu článku nebo ve všech podcastových aplikacích.