Článek
Jak se díváte na častý argument, že Evropská unie se snaží regulacemi bojovat s globálním oteplováním, ale na světových emisích se podílí jen relativně malou částí a že ať se Evropa snaží jakkoliv, hlavní emise vznikají jinde, například v Číně, Indii, Africe?
Ono to má vlastně dvě roviny. Jedna z nich je, že Evropa historicky kumulativně pořád způsobila 25 % veškerých emisí, které jsme do atmosféry jako lidstvo uvolnili. My jsme na tom zbohatli. Takže říkat teď: „Hele, s námi to nemá nic společného, my se nemusíme snažit dokud nezačne Čína…“, je tak trošku alibismus. Určitě bychom něco dělat měli. Druhá rovina je, že opravdu aktuálně způsobujeme emisí tak málo, že i kdyby Evropa hned teď přestala produkovat veškeré emise oxidu uhličitého, tak to na konci století nepoznáme. Podíl emisí v Evropě už se bude jen snižovat a není to tím, že bychom jich produkovali méně, ale tím, že ostatním rostou.
Třeba snaha o Net Zero (klimatická neutralita, nulové emise) v roce 2050 je podle mě hloupost. Ekonomicky je to obrovsky náročné, pokud neobjevíme nějakou technologii, která nám to usnadní. Abychom toho vůbec dosáhli, tak je potřeba oxid uhličitý z atmosféry nějak dostat. Toho nedosáhneme tak, že uděláme svůj průmysl úplně zelený. Technologie k odběru oxidu uhličitého z atmosféry ještě nemáme. Takže existuje nějaká hranice, kdy by si Evropa měla říct: každá další tuna emisí, kterou snížíme, už může způsobit větší ekonomické škody, než kdybychom ji v atmosféře nechali.
Já sice nejsem klimatolog, ale právě proto nevymýšlím svoje teorie, neměl bych je podložené daty a nedávalo by to smysl. I když jste kvantový fyzik, navíc ještě nobelista, takže obrovsky úspěšný kvantový fyzik, pořád je to jako kdybyste si nechávali operovat slepák raději od zubaře než od chirurga.
I kdybychom dosáhli cíle nulových emisí v roce 2050 v rámci Evropské unie, a teď nechme stranou, jestli je to reálné, nebo ne, má to podle vás smysl, pokud zbytek světa podobného cíle dosahovat nebude?
Není úplně pravda, že by se zbytek světa nesnažil. I Čína se všude, kde to jde, nějakým způsobem snaží. Jen má každý jinou motivaci. Čína se chce elektrifikovat proto, aby nebyla závislá na fosilních palivech dovezených z Ruska, protože na svém území žádný plyn nemá. Pro ně je elektrifikace důležitá z geopolitických důvodů.
Takhle bychom k tomu měli přistupovat i my. Snaha dojít k Net Zero čistě jen z klimatických důvodů nemá význam. Ale snaha o elektrifikaci naší ekonomiky co nejvíc to jde, má obrovský význam, protože my jsme také závislí na dovozu fosilních paliv. Když si ale budeme muset v Číně koupit solární panely, které si tu postavíme, je to jiné, než když neustále musíme odněkud dovážet plyn a ropu. Protože když tady ty panely budeme mít postavené a už nám nebudou chtít žádné dodat, tak ty, co už máme, přece pořád vyrábějí elektřinu. Když nám ale někdo řekne, že už nám nedá ropu, tak kolaps přichází okamžitě. Z geopolitického hlediska je pro nás důležité se elektrifikovat a snažit se být v důsledku toho méně emisní. Nemusí se ale všechno to, co Evropa dělá, točit kolem klimatické změny.
Tvrdíte, že to, že klimatickou změnu způsobuje člověk, je vědecky potvrzený fakt. Dá se říct, do jaké míry se lidstvo podílí na klimatické změně?
Ve zprávách IPCC (Mezivládní panel pro změnu klimatu) i jinde (například u NASA) se dají najít grafy. Ty ukazují, jaký vliv mají přírodní faktory oproti těm lidským. Víme, kolik oxidu uhličitého do ovzduší uvolňujeme a kolik jsme ho tam za historii uvolnili (také metanu a podobných plynů), tudíž jsme schopni z celkového příspěvku dopočítat, kolik je opravdu způsobeno skleníkovými plyny. Je to založené na důkazech, třeba na izotopovém složení oxidu uhličitého, který máme v atmosféře.
Oxid uhličitý, který je přírodní (vzniká například sopečnou činností), má malinko jiné chemické složení než oxid uhličitý vznikající ze spalování fosilních paliv. Chemici tohle umějí poznat. My díky tomu, že vidíme, že se složení oxid uhličitého v atmosféře mění, jsme schopni dopočítat, kolik je ho od nás lidí a kolik z přírodních vlivů. Vždycky, když se pracuje s nějakými vědeckými daty, tak ale nedostanete úplně konkrétní číslo. Dostanete nějaký interval spolehlivosti. Nedá se říct úplně přesné číslo, ale je to přes 90 %. Není to 30, není to 20, není to 50, je to drtivá většina. To víme s jistotou.
Shoda ohledně původu klimatické změny je tak velká, jako že Země není placatá a kouření škodí zdraví. Takhle jistí si klimatologové jsou.
Není dnes problém i v tom, že si každý může najít „svou“ studii nebo „svého“ vědce, o kterého se pak v argumentaci opře? Petr Macinka často argumentuje profesorem Johnem Clauserem, nositelem Nobelovy ceny. Jak se na to díváte vy?
Jenže Clauser je nositel Nobelovy ceny za kvantovou fyziku, ne za klimatologii. Já sice nejsem klimatolog, ale právě proto nevymýšlím svoje teorie, neměl bych je podložené daty a nedávalo by to smysl. I když jste kvantový fyzik, navíc ještě nobelista, takže obrovsky úspěšný kvantový fyzik, pořád je to jako kdybyste si nechávali operovat slepák raději od zubaře než od chirurga. Takhle k tomu musí člověk přistupovat. Navíc také existuje něco, čemu se říká vědecký konsensus o původu klimatické změny. Ten vychází ze všech možných vědeckých studií, které se za poslední desítky let napsaly o klimatu. Vědci mezi sebou komunikují pomocí vědeckých publikací, vzniká z toho jakási sociální síť, ta předkládá vědecké publikace a postupně z ní vyvstává klimatický konsensus.
Takže když pak přijde pan Clauser, který je navíc napojený na organizace, které spolupracují s fosilním průmyslem, tak je to podezřelé.
Klimatologové se posledních 40 let shodují na tom, že klimatickou změnu způsobuje člověk. Shoda ohledně původu klimatické změny je tak velká, jako že Země není placatá a kouření škodí zdraví. Takhle jistí si klimatologové jsou. Takže když pak přijde pan Clauser, který je navíc napojený na organizace, které spolupracují s fosilním průmyslem, tak je to podezřelé. Motoristé pak stavějí Clausera na piedestal, ale zároveň zapomínají zmínit další stovku nobelistů, kteří se naopak přiklánějí na stranu IPCC a toho, že klimatickou změnu způsobuje člověk.
Vyvracel jste i výroky Filipa Turka o větrných elektrárnách, kde argumentoval počtem uhynulých ptáků a netopýrů. Vy jste tvrdil, že: „uhlí zabíjí 19krát více ptactva a 600krát více lidí než větrná energie.“ Jak jste na to přišel?
Data o počtech uhynulých ptáků vychází ze studie, kterou publikovali, myslím, na MIT. Těch studií je víc, ale v téhle přepočítali, kolik plus minus umře ptáků za určité množství vyrobené energie. Dalším výborným zdrojem, kde to jde dohledat, je Our World in Data. To je webová stránka, která sbírá spoustu informací a má k tomu řadu různých zdrojů. Já se pak snažím najít třeba i tu původní studii, kterou si ji ověřím ještě dalšími souhrny, studiemi a daty. Takhle přistupuji i k datům, která máme z klimatických modelů z 80. let.
Všechny klimatické modely ukazují, že se bude oteplovat a všechny jsou relevantní. To, že se nějaký model netrefí přesně, jestli se oteplí o 1,1 °C nebo o 1,5 °C, je v pořádku, protože nemají křišťálovou kouli a počítají více různých scénářů podle toho, jaké množství emisí bude. Spousta modelů to ale trefila velmi přesně. Důležité je hlavně to, že všechny ukázaly, že se bude oteplovat a že to závisí na tom, kolik budeme uvolňovat skleníkových plynů do atmosféry.
Když se věnujete tomu, že se snažíte vyvracet různé mýty a nepřesnosti kolem klimatické změny, nevede to někdy i k tomu, že propadáte klimatickému žalu nebo obavám z toho, jakým směrem se situace vyvíjí?
Mám to úplně naopak. Tyhle pocity jsem měl dřív. Tak 10 let zpátky jsem tomu mnohem více podléhal. Byl jsem vegan, nechtěl jsem mít děti, myslel jsem, že planeta skončí, že lidstvo je virus, který ji ničí… Ale to už si nemyslím. Změnilo se to, když jsem se o to všechno začal víc zajímat. Klimatická změna se děje a pokud ji nebudeme řešit, její důsledky mohou být obrovské a naše civilizace na to může doplatit. Vlastně ani přesně nevíme, jak velké ty dopady mohou být.
Když se ale o naši planetu budeme starat a budeme se technologicky posouvat tak, abychom omezili skleníkové plyny, které vypouštíme do atmosféry, když se k přírodě začneme, jak rádi říkají Motoristé, chovat lépe, vůbec to neznamená, že se za sto let nemůžeme mít lépe než dnes. Věřím tomu, že se lidé za sto let ode dneška budou mít mnohem lépe, že se máme my dnes.
Co dělají aerosoly v atmosféře? Co to jsou Milankovičovy cykly? Proč se Česká republika otepluje rychleji než je celosvětový průměr? Jaký je jeho postoj k Motoristům? Čím si Daniel Kortus vysvětluje svůj úspěch na sociálních sítích a co by poradil novému ministru životního prostředí? Pusťte si celý rozhovor…
Rozhovory o tématech, která hýbou společenským děním. Moderují Eva Mikulecká, Michael Rozsypal a Karolina Brodníčková.
Odebírejte podcast také na Spotify, Apple Podcasts či na platformě Podcasty.cz a zapněte si upozornění na nové díly.
Poslechněte si také naše další podcasty: