Hlavní obsah

Očima Saši Mitrofanova: Proti Putinovi, ale pro Rusko, to je pozice mnoha emigrantů

Představte si takovou situaci. Itálie, rok 2022. Stále rezonují dozvuky ruských zvěrstev v Buči a Mariupolu. Italští hostitelé jdou po ulici s manželským párem, který z Ruska utekl, protože mu režim hrozil zatčením. Manželé prohodí mezi sebou pár slov rusky. Hostitel je zapřísahá: „Moc vás prosím, mluvte jinou řečí, ruština je teď nevhodná!“

Foto: Novinky

Očima Saši Mitrofanova

Článek

Tento komentář byl původně natočen pro Český rozhlas Plus.

Co v takové situaci udělají ruští emigranti? Dostal se totiž do ní Alexandr Něvzorov se svou manželkou. Něvzorov byl a zůstává jedním z nejznámějších a také nejkontroverznějších ruských novinářů. Jméno si udělal za Gorbačovovy přestavby, když v televizi v tehdejším Leningradu uváděl na tu dobu převratně otevřený kriminální pořad 600 vteřin.

Později ušel cestu, která by vydala na dobrodružný román s dost nesympatickým hlavním hrdinou. Byl mimo jiné poslancem a válčil v zájmu sovětské říše, střídal období, kdy byl pověřencem Vladimira Putina a jeho bezuzdným kritikem, navštěvoval pravoslavný seminář, aby se později stal mimořádně agresivním ateistou, a tak podobně.

Dá se říci, že svůj veřejný obraz vybudoval na záměrném šokování různými činy a výroky smíchaném s vysokou inteligencí a satirickým darem. S Kremlem se ale po začátku války na Ukrajině rozešel tak rázně, že mu Putinovi lidé zkonfiskovali majetek, který nechal v Rusku. Získal ukrajinské občanství, Rusy, kteří neemigrovali a pomáhají Putinovi, nešetří a netají se svým pohrdáním vůči nim.

Před několika dny zveřejnil na YouTubu tříhodinový rozhovor s Něvzorovem jiný známý ruský novinář v emigraci Jurij Duď. Je to ale zástupce mnohem mladší generace, a jak se ukázalo, zcela jiné krevní skupiny. Právě jeho dopálila situace na italské ulici popsaná na začátku textu. Něvzorov totiž s tím, aby hostiteli vyhověl a nemluvil veřejně rusky, neměl problém. Přešli s manželkou do italštiny.

To Dudě, jako jednoho z představitelů početné skupiny ruských emigrantů, kteří používají heslo Jsem proti Putinovi, ale pro Rusko, viditelně namíchlo. Během tří hodin rozhovoru se snažil oslabit Něvzorovův netajený odpor proti Rusku jako nemocnému organismu, který čeká nevyhnutelné zdechnutí, pokusy najít ve výrocích nebo postech protějšku i ty nejdrobnější protiklady. Působilo to mírně komicky. Když takto zkoušíte jedince, který vybudoval svůj image právě na tom, že vždycky dělá jen to, co uzná sám za vhodné, a jinak na všechno a všechny zvysoka kašle, pouze ten image upevňujete.

Podstata sporu těchto dvou ruských emigrantů ale tkvěla jinde. Něvzorov totiž zřetelně a výjimečně zcela vážně řekl, že válka překreslila život a pro každého člověka teď existuje jediné dilema. Buď je pro Ukrajinu, nebo pro Rusko. Třetí možnost není.

Duď a velké množství ruských emigrantů by to chtěli jinak: proti Putinovi, ale pro velké Rusko. Jako kdyby Putin nebyl hýčkaným synáčkem Ruska, nýbrž zlotřilým Marťanem.

Výběr článků

Načítám