Článek
Report zmiňuje několik hlavních důsledků klimatických změn v posledním roce v Evropě. Hlavním důsledkem je zvyšování teploty vzduchu. Minulý rok přinesl vlny veder do oblastí napříč kontinentem, od Arktických oblastí až po Středomoří. Nejméně na 95 % území Evropy zaznamenali v minulém roce nadprůměrné roční teploty.
„Evropa je kontinentem, který se otepluje nejrychleji, a dopady jsou již nyní závažné. Téměř v celém regionu byly zaznamenány nadprůměrné roční teploty. V roce 2025 zaznamenaly subarktické země Norsko, Švédsko a Finsko nejhorší vlnu veder v historii, kdy teploty přesahovaly 30 °C po 21 dní v kuse, a to přímo za polárním kruhem. Zpráva z roku 2025 nabízí jasné a praktické poznatky, které podpoří politická rozhodnutí a pomohou veřejnosti lépe porozumět měnícímu se klimatu, ve kterém žijeme,“ uvedl generální ředitel ECMWF Florian Pappenberger.
V Česku byl loňský rok 13. nejteplejší v historii a také mimořádně suchý.
V Evropě se snižuje počet mrazových a ledových dnů (mrazový den nastane, když teplota klesne pod 0 °C, ledový den je, když je teplota celý den pod 0 °C)
Podle studie se zmenšuje oblast Evropy, kde se vyskytují zimní dny s teplotami pod bodem mrazu. Zmenšuje se také rozloha oblastí, které zaznamenávají alespoň 14 po sobě jdoucích mrazivých dnů, tedy takových, kdy je minimální teplota nula stupňů Celsia nebo nižší. Rozloha těchto oblastí se od roku 2020 zmenšila i v Česku.
Výrazně se otepluje také mořská hladina v okolí evropského kontinentu. Roční teplota mořské hladiny v evropském regionu byla nejvyšší v historii a 86 % regionu zaznamenalo silné mořské vlny veder.
V důsledku vysokých teplot a sucha bylo zejména v jižní Evropě také velké množství požárů. Lesní požáry spálily přibližně 1 034 550 hektarů, což je největší plocha v historii měření.
Extrémy byly však z obou stran spektra. Některé regiony zaznamenaly velká sucha a v důsledku nedostatku srážek a vysokých teplot byly průtoky řek v celé Evropě podprůměrné, přičemž 70 % řek zaznamenalo podprůměrné roční průtoky. Období sucha se střídala s extrémními bouřkami, které způsobovaly povodně a postihly tisíce lidí po celé Evropě.
V důsledku vysokých teplot také zaznamenaly úbytek hmoty evropské ledovce ve všech regionech. Island zaznamenal dokonce druhý největší úbytek v historii.
Evropa se otepluje dvakrát rychleji než celosvětový průměr
Četné extrémní jevy v roce 2025 měly dopad na biologickou rozmanitost v mořských a suchozemských ekosystémech. Příroda navíc čelí rostoucímu tlaku v důsledku zmenšování a přesunu stanovišť, narušení sezónních vzorců způsobeného oteplováním a změn ve srážkách. Biologická rozmanitost je nezbytná pro udržitelnou budoucnost, ale změna klimatu je hlavní příčinou jejího zhoršování.
Obnovitelné zdroje energie dodávaly v roce 2025 téměř polovinu (46,4 %) elektřiny v Evropě, přičemž solární energie dosáhla nového rekordu v podílu na dodávkách, a to 12,5 %.
Na zprávě o stavu klimatu v Evropě v roce 2025 (ESOTC 2025), kterou vydaly společně Copernicus a Světová meteorologická organizace (WMO), se podílelo přibližně 100 vědeckých přispěvatelů.
