Článek
Ruský Dálný východ je známý svými tuhými zimami. Vesnice Ojmjakon je přitom vůbec nejchladnějším trvale obydleným místem na Zemi. Zdejší průměrná zimní teplota se pohybuje kolem −50 °C. Oficiální rekord činí −67,7 °C, neoficiálně se však uvádí až −71,2 °C.
Takto nízkých hodnot se letos zima ani nepřiblížila. Nejnižší teplota klesla 25. prosince na −56,7 °C a průměrná zimní teplota dosáhla „pouze“ na hodnotu -38,2 °C.
Možná se to může i tak zdát jako neuvěřitelná zima, ale na místní poměry jde o mimořádně teplé počasí. Leden 2026 byl s odchylkou +8,5 °C oproti normálu nejteplejším od začátku měření v roce 1930, prosinec 2025 skončil třetí nejteplejší.
Také březen se zatím vyvíjí jako rekordní. Všechny dny od začátku měsíce byly nadprůměrně teplé, některé i o více než +20 °C. Místní meteorologická stanice už zaznamenala osm nových denních rekordů.
Record mildness in Oymyakon, Yakutia 🇷🇺!
— Thierry Goose (@ThierryGooseBC) March 21, 2026
After having its 3rd warmest December and its warmest January on record, March 2026 is also shaping up to be the warmest March ever recorded! 🙃
To date, 8 daily heat records have been broken, including an exceptional 0.4°C on the 19th. pic.twitter.com/5zpJbBIMDy
Nejteplejším dnem byl zatím 19. březen, kdy maximum poprvé v historii takto brzy vystoupalo nad bod mrazu. Teplota 0,4 °C byla o 26,2 °C vyšší než dlouhodobý průměr pro tento den.
Teplé počasí bude pokračovat
Mimořádně teplé období potvrzují i data ze stanice ve Verchojansku, považovaného za další sibiřský pól chladu, kde byla naměřena nejnižší teplota severní polokoule −67,8 °C. V pondělí 23. března zde teplota vystoupala na 4,4 °C, což je třetí nejvyšší březnová hodnota a zároveň nejvyšší naměřená před 28. březnem.
Podle předpovědí bude teplé počasí pokračovat až do konce měsíce. Letošní březen se tak s velkou pravděpodobností stane nejteplejším v historii měření a může být dokonce teplejší než nejchladnější duben. V oblasti, kde na jaře dochází k prudkému oteplování, jde o mimořádný jev.
Vysoké teploty na konci zimy působí místním problémy zejména v dopravě, protože rychlé tání narušuje zimní silnice a ledové přejezdy a zkracuje tak období klíčové pro zásobování. Zároveň přispívají k degradaci permafrostu (dlouhodobě zmrzlé půdy) a narušení místních ekosystémů.

