Článek
Je to důležité, že bude 40 °C, nebo už je to od nějaké hodnoty jedno a je to stejně špatné?
Je to rozhodně důležité a hraje to významnou roli. Riziko, např. úmrtí, roste s přibývající teplotou exponenciálně, nikoliv lineárně. Každý stupeň hraje významnou roli a v konečném důsledku každý stupeň může představovat klidně stovky úmrtí navíc.
Důležité jsou asi také pocitové teploty. Co všechno kromě té na teploměru ovlivňuje pocit člověka?
Bavíme-li se o fyzikálních faktorech, tak pak je to jednoznačně vlhkost vzduchu, proudění vzduchu či přímé sluneční záření.
Jak by se měl tedy člověk chránit při tak vysokých teplotách, co by měl dělat a čemu se naopak vyhnout?
Toto jsou asi obecně známá doporučení, která všichni známe, ale málokdy si je opravdu uvědomujeme a praktikujeme. Nedávno je krásně shrnula iniciativa Fakta o klimatu.
Co bych měl třeba jíst v takových vedrech a jak je to s pitím, je asi třeba pít více než obvykle?
Já bych zdůraznil hlavně tu adekvátní hydrataci. Málokdo z nás pije opravdu dostatečně a často pít úplně zapomínáme. Během nejteplejších dnů toho vypotíme opravdu hodně a je potřeba to doplnit.
Jak poznám přehřátí organismu a co s tím dělat?
Toto už je krajní stav, kterému se dá vyhnout právě správným přístupem, ale pokud už nastává nějaká nevolnost, zmatenost, bolest hlavy, únava, velká žízeň, lze v některých případech hovořit o přehřátí organismu. První pomoc je okamžité ochlazení organismu (ne však zase moc prudké) - sprcha, mokrý chladný ručník, klimatizovaný prostor, chladné nápoje.
Vlnám veder se někdy říká tichý zabiják, proč?
Jejich dopady se těžko kvantifikují. Neexistuje kód úmrtí, který by říkal, že osoba zemřela „na vedro“. Diagnóza je vždy jiná, např. to může být infarkt myokardu, ale vedro hraje rozhodující roli v tom, jestli právě ten infarkt myokardu nastane či nenastane.
Celkové dopady se pak tedy obvykle kvantifikují až pomocí epidemiologických modelů za použití populačních dat. Vzhledem k tomu, že tato data nejsou rychle dostupná, může to trvat až několik měsíců či let.
Regiony Evropy, ve kterých počet úmrtí souvisejících s horkem narostl (červená barva) nebo poklesl (modrá barva)
Sledujeme nárůst počtu úmrtí v důsledku vln veder v posledních letech?
Ano, samozřejmě, bohužel. Podle našeho reportu se ukazuje, že 99,6 % regionů pozoruje během posledních zhruba 36 let výrazný růst úmrtí spojených s horkem. V Česku máme každý rok zhruba o 200 až 400 více úmrtí souvisejících s horkem než jsme měli v referenčním období 1991 až 2000.
Jak se odliší počet úmrtí kvůli vlně veder od úmrtí, která by nastala i bez vlny veder?
Používají se k tomu epidemiologické modely, které sledují denní teplotu a denní počty úmrtí a zaznamenávají každý malý výkyv v obou parametrech. Pomocí tohoto modelu pak dokážeme odlišit ta úmrtí, která souvisí s výkyvem teploty směrem nahoru (vlnou veder) od těch, která nastávají i běžně, bez tohoto nárůstu teploty.
