Článek
Teploty v těchto dnech stoupají i vysoko nad 30 °C. Kvůli nadprůměrně vysokým teplotám vydával výstrahu také Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Na mnoha místech si lidé neodpočinou od vysokých teplot ani v noci, protože teploty často nebudou klesat pod 20 °C. Navíc je relativně vysoká vlhkost vzduchu, což ještě zvyšuje pocitovou teplotu a pocit nepohodlí. K přehřátí organismu tak může dojít už při relativně nižších teplotách na teploměru.
Státní zdravotní ústav proto v souvislosti s nadcházející vlnou veder upozorňuje ve své tiskové zprávě na zdravotní rizika s ní spojené. Vedra mohou způsobit zdravotní komplikace každému, ale především jsou ohroženi lidé nad 65 let, děti do 4 let, těhotné, kojící či zvláště drobné ženy, dlouhodobě nemocní a lidé léčení některými léky.
„Osoby nejvíce ohrožené působením horka by měl několikrát denně někdo kontrolovat (třeba jen po telefonu) a zjistit, zda jsou v pořádku. Zamyslete se, kdo z vašich příbuzných či známých by mohl potřebovat vaši pomoc,“ apeluje SZÚ a přidal několik rad, jak účinky extrémního horka zmírnit.
Zakryjte se
SZÚ doporučuje nosit lehké oděvy světlých barev s převahou přírodních materiálů. Také je dobré zakrýt větší části těla, případně chránit nekrytou kůži opalovacími krémy s SPF 15 a vyšším. Důležitá je také pokrývka hlavy kvůli přehřátí. Oči ochrání sluneční brýle.
„Nevystavujte se zbytečně slunci, hlavně ne přes poledne. Zejména starší osoby, osoby s chronickými onemocněními srdce a cév a malé děti by při teplotách překračujících 30 °C měly pobývat ve venkovním prostředí spíše jen v ranních a podvečerních hodinách,“ doporučuje SZÚ.
Pitný režim a správná strava
Důležité je také dostatečně pít. Doporučuje se vypít nejméně 2 až 3 litry tekutin za den a při tělesné aktivitě ještě více. Pít by se mělo, i když nemáte pocit žízně. Vhodné je pít neslazené nápoje, nejlépe vodu či minerálku, případně neslazený čaj.
Ve vedrech by se člověk neměl přecpávat. Lepší je dát si lehčí a snadno stravitelná jídla. Lepší je také jíst po menších dávkách a častěji.
Klimatizace s rozumem
S klimatizací bychom to neměli přehánět. „Správné nastavení klimatizace by mělo být v létě o pět až sedm stupňů nižší než okolní teplota. Jestliže tedy máme venku 35 °C, pak by v klimatizovaném prostoru mělo být kolem 29 °C, ne méně,“ radí SZÚ.
Při větších rozdílech se zvyšuje riziko teplotního šoku, na který organismus reaguje negativně. Doporučuje se klimatizovat pomalu a neagresivně. Pokud cítíte, že je vám zima a je vám nepříjemně, je to špatně. Platí to jak pro místnosti, tak pro auta.
V nejbližších dnech bude vysoká teplená zátěž na lidský organismus
Co dělat, když dojde k přehřátí
Pokud pociťujete bolest hlavy, únavu, zmatenost, závratě, nevolnost až zvracení nebo máte horečku bez pocení či suchou červenou pokožku, může jít o úpal.
V případě přehřátí organismu je potřeba člověka přemístit do stínu a aktivně ho ochlazovat. Například mokrými studenými ručníky nebo přehřátého člověka zabalte do vlhkého prostěradla.
„Postiženému nedávejte pít a zatímco ho chladíte, zajistěte, aby někdo jiný zavolal lékařskou pomoc. V případě, že se rychlá lékařská pomoc opozdí, zavolejte nemocniční pohotovost a řiďte se jejími pokyny,“ radí SZÚ.
Kvůli nedostatku tekutin se mohou u některých lidí objevovat i křeče. V případě křečí ukončete namáhavou činnost a zůstaňte v klidu na stinném chladném místě, pijte ovocné šťávy nebo iontové nápoje pro sportovce. Pokud křeče neustoupí, je dobré zavolat lékaře.
V situacích, kdy jsou velmi vysoké teploty několik dní v kuse, může dojít i k vyčerpání z přehřátí, které se může dostavit i několik dní po expozici vysoké teplotě. Projevuje se podobně jako úpal a opět je třeba člověka ochlazovat a podávat tekutiny. Pokud jsou příznaky závažné nebo přetrvávají déle než hodinu, je nutné kontaktovat lékaře.
