Článek
Převládající severovýchodní vítr nad částí severního Atlantiku narážel na překážky v podobě hornaté Madeiry a Kanárských ostrovů. Díky vzdušným turbulencím a vyšší relativní vlhkosti se v závětří ostrovů vytvořila řada oblačných vírů.
Princip vzniku tzv. Kármánovy vírové stezky můžeme přirovnat k běžnému toku potoka za kamenem. Ke zformování oblačných spirál v atmosféře je zapotřebí vhodný směr větru, vlhkost a hornatý terén.
Hory na Madeiře tvoří ideální podmínky pro vznik Kármánových vírů.
Ve chvíli, kdy silnější vítr obtéká vysoké kopce, dojde ke vzniku dvou protilehlých vzdušných proudů, které se v závětří od překážky střídavě odtrhávají a kmitají tam a zpět. Při dostatečné vlhkosti vzniká oblačnost, která tyto víry zviditelňuje.
Vírová stezka se na Zemi pravidelně objevuje také v blízkosti Kapverd nebo za řeckými ostrovy v Egejském moři.
Fenomén pomocí různých fyzikálních pokusů v tekutinách poprvé popsal maďarský vědec Theodor von Kármán v roce 1910.
