Březen byl v Evropě druhý nejteplejší v historii měření

Průměrná teplota v Evropě byla v březnu 2026 podle zprávy Copernicus 5,88 °C, což je o 2,27 °C nad dlouhodobým průměrem z let 1991 až 2020. Nejteplejší březen v Evropě byl loni s průměrnou teplotou 6,03 °C.

Nadprůměrné teploty byly skoro ve všech státech Evropy, největší odchylku od průměru zaznamenali ve Skandinávii a východní Evropě. V Česku byl březen také nadprůměrně teplý. Naopak v částech jižní Evropy měli v březnu trochu chladněji než obvykle.

Celosvětová průměrná teplota za březen byla 13,94 °C, což je o 0,53 °C více než dlouhodobý průměr (1991 až 2020). Jednalo se tak o čtvrtý nejteplejší březen v historii měření. Nejteplejší březen byl zaznamenán v roce 2024.

Extrémní vlnu veder zažívala kontinentální část Spojených států amerických a sever Mexika. Na mnoha místech zde padaly historické měsíční rekordy a teploty dosahovaly nad 40 °C. V USA šlo o nejextrémnější měsíc v historii. Naopak na Aljašce a v Kanadě bylo výrazně chladněji, než je na březen obvyklé.

Výrazně vysoká byla také teplota moří. Jejich povrchová teplota v oblasti mezi 60. stupněm severní šířky a 60. stupněm jižní šířky byla druhá nejvyšší za březen v historii pozorování s hodnotou 20,97 °C. Teplejší oceány byly v březnu jen v roce 2024.

Vysoké teploty také ovlivňují tání mořského ledu v Arktidě. Tam po teplé zimě dosáhla rozloha ledu nejnižší maximální hodnoty v historii měření.

„Data za březen vyprávějí znepokojivý příběh: teplota o 1,48 stupně Celsia vyšší než v předindustriálním období. Nejnižší březnová rozloha arktického mořského ledu v historii a teploty mořské hladiny se opět blíží historickým maximům. Každé z těchto čísel je samo o sobě pozoruhodné a dohromady vykreslují obraz klimatického systému pod trvalým a zrychlujícím se tlakem,“ okomentoval výsledky měření Carlo Buontempo, ředitel programu Copernicus pro změnu klimatu.

Březen je jen dalším globálně nadprůměrně teplým měsícem v řadě. Poslední tři roky byly zatím nejteplejší v historii měření. Loňský rok byl třetím nejteplejším v historii za roky 2024 a 2023. I díky předpovídanému silnému jevu El Niño lze předpokládat, že i letošní rok bude patřit k nejteplejším v historii měření.

Program Copernicus je součástí vesmírného programu Evropské unie, který je financován z prostředků EU. Zveřejněná data obyvatelům EU poskytují aktuální informace týkající se planety Země a jejího životního prostředí. Program koordinuje a řídí Evropská komise (EK) a je realizován ve spolupráci s členskými státy, Evropskou kosmickou agenturou (ESA), Evropskou organizací pro využívání meteorologických družic (EUMETSAT), Evropským střediskem pro střednědobou předpověď počasí (ECMWF) a dalšími agenturami EU.