Článek
El Niño a La Niña, jejichž názvy ve španělštině znamenají „chlapec“ a „dívka“, označují přirozené klimatické cykly v tropickém Tichém oceánu. Opakují se v intervalech několika let a výrazně ovlivňují počasí na celé planetě.
El Niño je spojen s neobvykle teplou vodou v této oblasti. Atmosféra na oteplení reaguje oslabením rovníkových pasátů, které běžně vanou od východu na západ, případně i jejich obrácením. Tyto změny pak dominovým efektem zasahují počasí po celém světě.
V posledních měsících přibývá náznaků, že se v tropickém Pacifiku formuje mimořádně silný El Niño. Zesilují epizody západního proudění, které přesouvají teplou vodu ze západního Pacifiku směrem k východu, kde dochází k rychlému růstu teploty oceánu.
Rýsuje se super El Niño
Podle amerického meteorologa Bena Nolla současný vývoj připomíná situace z let, kdy se vyskytl takzvaný super El Niño. Ten se definuje odchylkou teploty v oblasti ENSO alespoň o 2,5 °C nad dlouhodobým průměrem. Takto silné epizody jsou vzácné.
Některé klimatické modely přitom naznačují, že by tato hranice mohla být překročena. Například aktualizovaná sezónní předpověď Evropského centra pro střednědobé předpovědi počasí (ECMWF) ukazuje nástup podmínek El Niño už na začátku léta. Přibližně polovina modelových běhů pak počítá s překročením odchylky 2,5 °C během podzimu.
Strongest El Niño on record this year?!
— Ben Noll (@BenNollWeather) April 6, 2026
New ECMWF guidance shows a *75% chance of a super El Niño* by October, with some scenarios suggesting the most intense event in more than a century.
It will bring wide-reaching weather impacts that last into 2027 🧵 pic.twitter.com/cRZrxGCxAa
Super El Niño se naposledy objevil v letech 2015/2016 a tehdy přinesl rekordní globální teploty. Podle některých scénářů by však nadcházející El Niño mohl překonat i extrémní epizody z let 1997/1998 nebo 1982/1983 a potenciálně se stát nejsilnějším za více než století.
Je však třeba zdůraznit, že dlouhodobé předpovědi jsou zatíženy značnou nejistotou. Modely mohou situaci jak podhodnotit, tak nadhodnotit. Přesto většina z nich aktuálně směřuje k mimořádně silné epizodě.
Hrozí výrazné změny počasí
Silný El Niño by mohl ovlivňovat globální počasí minimálně do roku 2027. Největší obavy panují z dalšího nárůstu globálních teplot. Už epizoda v letech 2023 a 2024 přispěla k rekordně teplým rokům, přestože šlo o výrazně slabší jev, než jaký nyní naznačují modely.
Sezónní výhledy zároveň ukazují, že už léto 2026 by mohlo být s nastupujícím jevem El Niño v Evropě teplotně nadprůměrné. Kromě toho hrozí častější a intenzivnější extrémy počasí, včetně vln veder, sucha, povodní nebo silných bouří.
Meteorologové proto budou v následujících měsících pečlivě sledovat další vývoj v Tichém oceánu. Pokud se současné prognózy potvrdí, může jít o El Niño, které výrazně ovlivní globální klima a možná i přepíše historické statistiky.
El Niño – Jižní oscilace (ENSO)
El Niño – Jižní oscilace (ENSO) je nepravidelný periodický jev ve východní oblasti tropického Pacifiku, při kterém dochází ke změně povrchových teplot moře a narušení Walkerovy cirkulace, během níž může dojít k oslabení, nebo dokonce obrácení pasátů. To může mít významný vliv nejen na regionální, ale i na celosvětové klima. Fázi ENSO určujeme podle teplotních anomálií (teplejší nebo chladnější) v oblasti mezi 120° a 180° západní délky.
El Niño je teplá fáze ENSO, která nastává, když se povrchové vody v Tichém oceánu u rovníku významně ohřejí. Navíc rovníkové větry tlačí teplou vodu směrem na východ, tedy opačným směrem než obvykle. Tento jev narušuje běžné vzory atmosférické cirkulace, což může mít globální dopady na počasí. Během El Niña dochází k silným srážkám v některých oblastech (např. Jižní Amerika) a suchu v jiných (např. Austrálie a jihovýchodní Asie). Jev se objevuje přibližně každých 2–7 let.
La Niña je studená fáze ENSO, která je opakem El Niña. Dochází při ní k ochlazení povrchových vod v rovníkové části Tichého oceánu a rovníkové větry tlačí teplou vodu naopak silněji směrem na západ. Tento jev posiluje běžné vzory atmosférické cirkulace, což také vede ke globálním dopadům na počasí. La Niña způsobuje sucho v Jižní Americe, zatímco v Austrálii, jihovýchodní Asii a dalších oblastech přináší intenzivní deště a záplavy.
