Článek
Díky obrovské rozmanitosti psích plemen může studium rozdílů mezi nimi prozradit mnoho o procesu stárnutí, což by v budoucnu mohlo pomoci odhalit i tajemství lidské dlouhověkosti, píše magazín BBC Science Focus. Podle něj jsou vědci méně než deset let od rozluštění dlouhověkosti zvířat.
Ať už jde o afgánského chrta nebo yorkšírského teriéra, všichni domácí psi patří ke stejnému druhu – Canis familiaris. To znamená, že sdílejí většinu genů. Jejich DNA je natolik podobná, že se psi různých plemen mohou mezi sebou pářit a rodit štěňata.
A přestože genetické rozdíly jsou malé, rozmanitost mezi psy je obrovská – jak ve vzhledu a chování, tak i v délce života. Studie ve Spojených státech, která zahrnovala téměř 10 milionů psů, zjistila, že „gigantická“ plemena se dožívala průměrně věku 9,5 let, zatímco „malá“ plemena žila 13,5 roku. To je o více než 40 % více.
Nejde jen o míry
Jedním z důvodů může být riziko rakoviny – čím více buněk máte, tím větší je šance, že některá z nich získá nesprávnou kombinaci genetických mutací a změní se v nádor.
Délku života psa ale neurčují jen jeho míry. Například mezi obřími plemeny se pyrenejský horský pes dožívá v průměru asi 11,5 roku, zatímco stejně velký kavkazský ovčák žije jen kolem 5,4 roku. To znamená, že hrají roli i další genetické faktory.
„Stárnutí je totiž extrémně složité. Ale psi nám ukazují, jak malé genetické rozdíly mezi plemeny mohou vést k velkým rozdílům v délce života. A to naznačuje, že ovlivnit proces stárnutí by mohlo být snazší, než si myslíme,“ uvádí BBC Science Focus.
Jedním z prvních zjištění studie je, že délku života psa může ovlivnit frekvence krmení. „Ukazuje se, že psi krmení jen jednou denně mají nižší riziko rozvoje několika onemocnění spojených s věkem,“ říká americký biolog a gerontolog Matt Kaeberlein, hlavní badatel a spoluautor výzkumného projektu Dog Aging Project.
Dodává ale, že je těžké oddělit příčinu od následku. Možná méně časté krmení vede k lepšímu zdraví, nebo psi v horším zdravotním stavu prostě dostávají jídlo častěji, například kvůli podávání léků. „I tak je to opravdu zajímavé zjištění, které otevírá spoustu možností pro budoucí studie,“ míní Kaeberlein.
ProŽeny.cz
Molekula z Velikonočního ostrova
Pokud budoucí výzkum potvrdí, že méně časté krmení opravdu zlepšuje zdraví psů, vědci by se mohli pustit do zkoumání biologických důvodů tohoto efektu.
To by nakonec mohlo vést k lékům, které by napodobovaly přínosy půstu i u lidí – bez potřeby extrémních diet. A takový lék už možná existuje – jmenuje se rapamycin.
Jde o molekulu objevenou v bakterii ze vzorku půdy na Velikonočním ostrově (Rapa Nui) v jižním Pacifiku. Vybízí buňky k jakési „jarní údržbě“, kdy odstraňují staré složky a nahrazují je novými.