Článek
Skrytá tíha očekávání může podle odborníků hluboce ovlivňovat formování vlastní identity. Smysl pro zodpovědnost a snaha splnit co nejvíce „skrytých tužeb“ ostatních členů rodiny mohou sice svým způsobem vštípit disciplínu, ale zároveň také často stojí za zvýšenými úzkostmi, omezují sebevyjádření a mnohdy lidi uvězňují v rolích, které si sami vlastně nevybrali.
Pochopení takových omezení a napětí je zásadní nejen pro vlastní zdravý růst, ale i pro zajištění zdravějších rodinných vztahů.
Psychologie očekávání
Očekávání v rodinách bývají různého rázu. Mohou být explicitní (Měl bys studovat medicínu/práva…), nebo implicitní (V naší rodině se o emocích nemluví…). Záleží hodně i na tom, jak často se taková očekávání nahlas ventilují - pokud s nimi totiž jednotlivci v rodině vyrůstají delší dobu, postupem času je tak nějak zapracují do svého života a vlastně tím pomalu, ale jistě stírají hranice mezi vlastními touhami a touhami ostatních.
Vývojová psychologie ukazuje, že adolescence a mladá dospělost jsou kritickými obdobími pro formování vlastní identity. Člověk v této době hledá odpovědi na zásadní otázky - kdo je, co od života chce atd. Pokud se k tomu přidávají nereálná či nechtěná očekávání, mohou zkoumání vlastního já výrazně narušovat. Mladí lidé se tak mnohdy vydávají pod nátlakem rodiny na cestu, kterou vlastně nikdy jít nechtěli.
„Psychologická daň při podléhání očekávání je značná. Neustálé úsilí o plnění neviditelných standardů a přání druhých vede k úzkostem, chronickému stresu, dokonce i depresi,“ vysvětluje pro Psychology Today psycholog Jamie Weiner.
Skrytá síla nevyslovených očekávání
Jedním z nejobtížnějších aspektů rodinných očekávání je jejich skrytost, nevyslovenost. V málokteré rodině jsou totiž vztahy natolik vyvážené a komunikace na takové úrovni, že by rodiče potomkovi řekli narovinu - děláme to pro tebe, měl bys nést (chceme, abys nesl…) náš odkaz a pokračovat ve vedení firmy, rodinné profesi atd. A pokud už to umí, dělají to systematizovaným nátlakem - budeš studovat práva jako tvůj otec…
Častěji se ale spíše objevují nenápadné náznaky či popichování na rodinných sešlostech, výtky všeho druhu na povolání, které si potomek zvolil a podle rodičů není dost nóbl, nebo naopak vyzdvihování zásluh jiných, kteří dělají podle blízkých to, co je dle rodinného standardu správné.
ProŽeny.cz
Výsledkem je dříve či později jediné - dotyčný nejen že bude snižovat podvědomě svou hodnotu, protože nechce ve všem rodině vyhovět, ale také bude nejspíš postupem času činit rozhodnutí, která nebudou jeho vlastní, aby paradoxně alespoň něco z „tužeb druhých“ vykonal.
V takových chvílích je potřeba se rozhodnout, co člověk od života opravdu chce. Pokud si stojí za svým a rodinná očekávání plnit nechce, nemůže, je dobré se obklopit lidmi, kteří mu v tom budou dostatečnou oporou (vrstevníci, specifická komunita, mentor…). I za cenu možného odcizení od rodiny.
Nevyřčená rodinná očekávání bohužel mají často výrazně širší dopady, než si mnozí myslí. Projevují se v kariérní dráze, vztazích i sebevědomí. Do toho se pak často propisuje i nejistota dospělých dětí – i když dělají to, co chtějí druzí, často pochybují o tom, zda jsou jejich případné úspěchy opravdu jejich a ne výsledkem očekávání jiných.
Zásadní je proto komunikace a ochota sdělovat, co sami od života chcete. Nenásledovat slepě přání druhých a žít svobodně, autenticky podle vlastních voleb a přání.
