Článek
Termorecepce – schopnost vnímat teplo a chlad – byla klíčová pro naše přežití v průběhu evoluce. Pomáhá vyhnout se popáleninám a omrzlinám a díky ní víme, kdy se přiobléci nebo jít do stínu. Citlivost na teplotu je ale také úzce spjata s duševním a emočním zdravím.
„Teplota je jedním z nejranějších signálů ochrany – cítíme ji v děloze, při rané péči o dítě a pokaždé, když nás někdo drží blízko u sebe,“ vysvětlila spoluautorka nové studie Laura Crucianelliová, která přednáší psychologii na Queen Mary University of London.
„Pomáhá nám přežít, ale také cítit se sami sebou. Studium toho, jak mozek interpretuje teplo a chlad, nám umožňuje začít chápat, jak tělo formuje mysl,“ uvedla.
Právě proto má podle Crucianelliové síla vřelého objetí tak hluboký účinek, který sahá daleko za hranice pouhého fyzického doteku.
„Teplý dotek aktivuje specializovaná nervová vlákna v kůži zvaná C-taktilní aferenty, které jsou prostřednictvím termocitlivých drah propojeny s inzulární kůrou mozku. Když jsou tyto dráhy tímto způsobem aktivovány, spouští se uvolňování oxytocinu – běžně označovaného jako hormon lásky,“ popsala Crucianelliová.
To spolu se snížením fyziologického stresu podporuje lepší uvědomování si vlastního těla a pocit pohody.
Crucianelliová a spoluautor studie Gerardo Salvato z Univerzity v Pavii prošli desítky let výzkumných studií z oblasti psychologie, neurověd a klinické vědy, aby dospěli k závěru, že termorecepce je historicky opomíjenou cestou, jíž tělo komunikuje s mozkem.
Změny v uvědomování si vlastního těla jsou charakteristickým rysem řady stavů, jako jsou poruchy příjmu potravy nebo deprese, což dává tomuto výzkumu mnohem širší význam.
ProŽeny.cz
„Například dnes už z experimentálních studií víme, že tepelné signály hrají zásadní roli u klinických stavů. U lidí s narušenou regulací tělesné teploty a jejím vnímáním, například v důsledku mozkové mrtvice, se mohou rozvinout patologické stavy, při nichž nevnímají část svého těla jako něco, co k nim patří,“ doplnil Salvato.
Zároveň je podle něj důležité, abychom si více uvědomovali, jak naše těla reagují na teplotu v kontextu oteplující se planety.
„S rostoucími globálními teplotami může porozumění tomu, jak teplo a chlad utvářejí náš vztah k sobě samým, pomoci vysvětlit změny nálady, stresu a tělesného uvědomění v každodenním životě,“ dodala dvojice autorů.
„Teplý dotek nám připomíná, že jsme propojeni, ceněni a součástí sociálního světa,“ uzavřela Crucianelliová. „Lidé jsou biologicky nastaveni na sociální blízkost a objetí na chvíli rozpouští hranici mezi ‚já‘ a ‚druhými‘.“
