Článek
Důležitou roli hraje strach: fyzické, psychické i emocionální hrozby, které je drží v pasti. K tomu se přidává pocit odpovědnosti a naděje, že partner se změní nebo že láska překoná problém.
Často je to dáno i tím, že zdatní manipulátoři dokážou každou výtku obrátit tak, že ženy místo zloby na partnera začnou pochybovat o sobě. Dlouhou dobu to proto vypadá, že tak činí jen pro dobro svých žen a snaží se být těmi nejlepšími partnery.
Postupně to však dojde do fáze, kdy se ženy bojí udělat sebemenší chybu, aby nevyvolaly jen další spor a důvod k násilí. Přestože se cítí unavené a začínají si uvědomovat, že něco není v pořádku, zůstávají. Ne proto, že by jim bylo dobře, ale protože jim chybí, v důsledku dlouhodobého přizpůsobování se, odvaha udělat rozhodující krok.
Není to láska, ale manipulace
Důvodů však bývá mnohem více. Ženy často tlačí očekávání rodiny, jindy hraje roli víra nebo kulturní kořeny, které velí vydržet. Velmi často se přidává i finanční závislost nebo nenápadná, postupná izolace od přátel a blízkých.
Zvenčí může vztah působit jako obyčejné soužití, občasná hádka, nic víc. Uvnitř se ale žena pomalu vytrácí, a než si to uvědomí, její sebevědomí i svoboda jsou dávno nalomené. Odchod pak není jednorázové rozhodnutí, ale dlouhá, vyčerpávající cesta zpátky k sobě.
„Až po nějaké době poznáte, co to s vámi udělá,“ říká Zuzzi Husarová, která nyní pomáhá lidem rozvíjet sebevědomí, protože sama zažila psychický teror. „Brzy začnete pochybovat o sobě, přestáváte sdílet pocity a omlouváte se dopředu, jen aby nevznikl konflikt. Přestáváte věřit vlastním rozhodnutím a stále se ujišťujete u druhých, zda to, co děláte, je správně. To není láska. To je manipulace.“
Manipulátoři si podle ní nevybírají slabé nebo nejisté ženy, jak se mnozí domnívají. Naopak jdou po těch silných, charismatických a sebevědomých, protože součástí jejich „hry“ je sledovat, jak se žena postupně rozpadá.
Cesta ven není snadná, ale nutná
„Nejtěžší bylo přiznat si: I mně se to stalo,“ pokračuje Zuzzi Husarová. Navenek úspěch, uvnitř emoční rozpad. Rok před odchodem od partnera udělala všechno, co mohla. Zavřela firmu, věnovala se pouze rodině, ale nebylo to dost. Pak se snažila trávit doma co nejméně času, raději byla s dcerou hodiny v parku.
Nakonec pomohl až jasný plán odchodu. Znovu začala věřit vlastní intuici a odešla nejen fyzicky, ale hlavně mentálně a emočně. „Začala jsem znovu stavět sebe. Ne jako něčí partnerku, ale jako autentickou ženu, která ví, kdo je a jakou má hodnotu.“
Psychoterapeutka potvrzuje, že návrat k sobě je proces. Zuzana Steigerwaldová z platformy Hedepy vysvětluje, že ženy často ztrácejí sebedůvěru právě proto, že partner zpochybňuje jejich pocity a vzpomínky. „Opakované testování hranic a pocity, že chyba je možná ve vás, nejsou otázkou citlivosti, ale postupného oslabení sebevědomí,“ vysvětluje.
Návrat k vlastnímu „já“ je podle ní dlouhodobý proces, který vyžaduje podporu, bezpečný prostor a trpělivé naslouchání. „Respektující naslouchání, trpělivá přítomnost a jemná podpora mají často větší sílu než dobře míněné rady. Teprve v bezpečném prostředí se může znovu rodit důvěra k sobě i k druhým,“ uzavírá psychoterapeutka.
Mýty, které ženám znesnadňují odchod od manipulátora
- „Když mě miluje, tak se změní.“
Tento mýtus drží ženy ve vztahu nejdéle. Manipulátor často slibuje změnu, ale jen proto, aby si partnerku udržel. Skutečná změna vyžaduje dlouhodobou práci, kterou většina manipulátorů nepodstoupí.
- „Možná jsem to opravdu já, kdo je tím problémem.“
Manipulátor systematicky podkopává sebevědomí, až žena začne pochybovat o vlastním vnímání reality. Tento mýtus je extrémně nebezpečný, protože ji žene k tomu, aby se snažila „napravit“ něco, co není její vina.
- „Není to tak hrozné, ostatní mají horší vztahy.“
Srovnávání s extrémy je past. Manipulace nemusí být viditelná nebo dramatická, aby byla škodlivá. I „nenápadné“ formy mohou mít dlouhodobé následky.
- „Musím to vydržet kvůli dětem.“
Mnoho žen věří, že odchod by dětem ublížil. Ve skutečnosti děti velmi citlivě vnímají napětí, kontrolu a ponižování. Bezpečné prostředí je pro ně důležitější než „úplná rodina“.
- „Když odejdu, nikdo mě už nebude chtít.“
Manipulátor často opakuje, že žena je „neatraktivní“, „nepoužitelná“ nebo „nikdo jiný ji nebude chtít“. Je to čistě kontrolní taktika, která má ženu izolovat a oslabit.
- „Musím mu to ještě jednou vysvětlit, aby pochopil.“
Manipulátor rozumí velmi dobře, jen nemá zájem respektovat hranice. Snaha „vysvětlovat“ jen prodlužuje cyklus manipulace.
- „Když odejdu, nezvládnu to finančně.“
Strach z ekonomické nejistoty je jedním z nejsilnějších důvodů, proč ženy zůstávají. Manipulátor často podporuje tuto obavu tím, že partnerku odřízne od peněz nebo ji přesvědčuje, že je neschopná.
- „Možná přeháním, není to přece fyzické násilí.“
Psychická manipulace je stejně destruktivní jako fyzická. Zlehčování vlastního utrpení je jedním z hlavních důvodů, proč ženy neodejdou včas.
- „Musím být loajální, slíbila jsem to.“
Manipulátor často používá závazek jako zbraň. Loajalita ale neznamená tolerovat ponižování, kontrolu nebo strach.
- „Když odejdu, bude se mstít.“
Strach z reakce manipulátora je reálný a často oprávněný. Právě proto je důležité plánovat odchod bezpečně a s podporou okolí.
