Hlavní obsah

Nenechte svého vnitřního kritika, aby vám šéfoval

2:34
2:34

Poslechněte si tento článek

Každý má svého vnitřního kritika. Hlas, který zpochybňuje naše rozhodnutí, podkopává sebedůvěru a vede k sebepodceňování. Proto je dobré umět ho občas umlčet a dostat pod kontrolu.

Foto: Profimedia.cz

Vnitřní kritik často vychází z minulých zkušeností, strachů nebo očekávání okolí (ilustrační foto).

Článek

Vnitřní kritik nemusí být jen nepřítel. Ve skutečnosti vznikl jako obranný mechanismus, který se nás snaží chránit před selháním, odmítnutím nebo bolestí. Často má kořeny v dětství, kdy jsme byli hodnoceni, trestáni nebo porovnáváni. Jeho hlas může znít jako učitel, rodič, bývalý šéf, ale i jako my samotní, když jsme na sebe příliš přísní.

Problém nastává, když se tento hlas stane dominantním. Když místo podpory přináší jen pochybnosti a místo motivace vyvolává strach.

„Takový vnitřní kritický hlas, který vám našeptává, že nejste dost dobří, není intuicí, ale kritikem. Intuice mluví jasně a klidně, vnitřní kritik vás chce ponížit,“ upozorňuje Megan Dalla-Caminová, zakladatelka organizace Woman Rising.

„Vnitřní kritik je poháněn strachem, touhou po perfekcionismu, přežitým mindsetem, který dávno není aktuální. Snaží se vás udržet v malosti, nenápadnosti a šedivosti. S vaším rozvojem navíc může nabírat na síle a intenzitě. Na vás je, jestli se jím necháte vést, nebo ho umlčíte a převezmete nad ním opět kontrolu,“ podotýká Dalla-Caminová.

Co se stane, když dovolíte vašemu vnitřnímu kritikovi šéfovat

  • Začnete se vyhýbat výzvám, protože „na to nemáte“.
  • Můžete se přehnaně kritizovat i za drobné chyby.
  • Budete se srovnávat s ostatními a cítit se méněcenně.
  • Začnete odkládat rozhodnutí, protože se budete bát chyb a selhání.
  • Přestanete se radovat z tvoření, práce, života.
  • Můžete se začít vyhýbat i lidem, protože se budete bát jejich hodnocení.

Jak ho dostat pod kontrolu?

Zpozorněte, když se ozve. Naučte se rozpoznat jeho hlas. Je to ten, který říká „to nezvládneš“, „tohle je trapné“, „co si o tobě pomyslí“.

Zpochybněte ho. Zeptejte se: Je to opravdu pravda? Mám pro to důkaz? Radil/a bych tohle i druhým?

Přepište scénář. Místo „tohle pokazíš“ si řekněte „máš právo to zkusit“. Místo „nejsi dost dobrý/á“ si řekněte „učíš se, rosteš, zlepšuješ se“.

Přizvěte vnitřního spojence. Vytvořte si vnitřní hlas, který vás podpoří. Ten, který říká „věřím ti“, „máš na to“, „i chyby jsou součástí cesty“.

Buďte k sobě laskaví. Sebelaskavost není slabost. Je to síla, která vám umožňuje růst bez strachu.

Vnitřní kritik nemusí řídit váš život. Může být jen tichým poradcem, který vás upozorní na rizika, ale nebude vám bránit v růstu. Důležité je, abyste zůstali tím, kdo drží otěže. Nenechte se tímto hlasem ovládat nebo zpochybňovat. Naslouchejte mu, ale konečná rozhodnutí dělejte sami.

Vnitřní kritik často vychází z minulých zkušeností, strachů nebo očekávání okolí. Jeho hlas může znít přesvědčivě, ale není neomylný. Naučte se proto rozpoznat, kdy vám skutečně pomáhá, a naopak, kdy vás jen zbytečně brzdí.

Výběr článků

Načítám