Šestašedesátiletý ultramaratonec dokončil závod v Údolí smrti poosmnácté v řadě

„Můj první ročník byl v roce 2007. Chtěl jsem to zkusit jen jednou, abych zjistil, jestli to horko přežiju. Ale od té doby se sem vracím každý rok,“ svěřil se Westergaard agentuře AP.

Závod vede z Badwater Basin, nejnižšího bodu Severní Ameriky, až na Mount Whitney, a odehrává se vždy v červenci, kdy se Death Valley (Údolí smrti) - nejsušší, nejteplejší a nejníže položené místo Kalifornie - mění v ohnivou výheň.

V loňském roce tu teploměry ukazovaly až 54 stupňů Celsia, letos nebylo o mnoho chladněji. Podle klimatologů navíc změna klimatu způsobuje, že podobné extrémy budou častější i jinde ve světě, píše AP.

„Je to, jako když otevřete troubu a vrazí vám do obličeje vlna žáru. Přesně takový je to pocit,“ popisuje Westergaard. Aby běžci v takovém prostředí přežili, spoléhají na ledové šátky, čepice plné ledu a stálý dohled podpůrného týmu.

„Snažíme se ochladit jádro těla. Pokud je potřeba, sedneme si na chvíli do stínu, když nějaký najdeme.“

Westergaard letos čelil takzvanému „efektu trouby“, kdy horký vzduch zůstává kvůli okolním horám uvězněný v údolí. „Čím víc se blíží odpoledne, tím je hůř. Nejhorší to bývá kolem čtvrté nebo páté odpoledne – a přesně v ten čas jsem tím úsekem probíhal. Načasoval jsem si to na maximum utrpení,“ říká s ironickým úsměvem.

Jak dodal, nejtěžší chvíle přišla při závěrečném výstupu do hor. „Byl jsem trochu malátný z celodenního horka a čekal nás strmý výstup s mnoha serpentinami. Slunce do nás pálilo bez jediného kousku stínu.“

Přesto se mu podařilo dorazit do cíle a letos dokonce poprvé ve společnosti svých dcer. „To pro mě znamenalo nejvíc. Díky tomu byl letošní ročník ten úplně nejlepší,“ přiznává dojatě.

Časový limit pro Badwater 135 činí 48 hodin, přičemž Westergaard proběhl cílovou páskou v čase 45 hodin a 29 minut. „Cítím se skvěle – tedy, abych to upřesnil, skvěle, že jsem to dokončil. Fyzicky jsem vyřízený,“ přiznal. „Je to obrovská zátěž pro tělo. Extrémní vedro, převýšení… Ale ten pocit, že to ještě dokážu, mi dělá dobře.“

Vítězem závodu se stal Nor Simen Holvik (Norsko), dosáhl času 21 hodin a 47 minut.