Rutina mozku nesvědčí. Pravidelný trénink paměti dokáže oddálit nástup demence

Mozek je hlavním orgánem centrální nervové soustavy a řídí všechny tělesné procesy, od dýchání až po myšlení. Skládá se z miliard neuronů, což jsou nervové buňky, které komunikují prostřednictvím synapsí. Vývoj mozku z hlediska zrání vrcholí přibližně kolem pětadvacátého roku života, poté se jeho funkčnost začíná zhoršovat.

„Jsou to malé náznaky, že si nemůžeme vzpomenout na jméno spolužáka nebo na to, kde jsme byli na dovolené, ale s postupujícím věkem se problémy začínají zhoršovat a zhruba kolem šedesátého roku života začínají mít lidé obavy, že mají výrazné problémy s pamětí,“ říká v úvodu podcastu Steinová.

Pro dlouhodobou paměť je klíčový hipokampus, který převádí informace z krátkodobé paměti do dlouhodobé, podílí se na prostorové orientaci a souvisí i se zpracováním emocí. Při trénování paměti dochází k aktivaci neuronových sítí a k posilování synaptických spojení, což zvyšuje efektivitu ukládání informací.

Právě trénování paměti nebo mozkový jogging přispívají k vytváření tzv. kognitivní rezervy, tedy „rezervní mozkové kapacity“, která umožňuje mozku lépe odolávat stárnutí nebo poškození a déle si udržet své funkce. U onemocnění jako je Alzheimerova choroba, se u lidí s vyšší kognitivní rezervou mohou projevy objevit později nebo mít mírnější průběh, protože mozek dokáže vzniklé změny déle kompenzovat.

„Máme tendence mozku strašně moc ulevovat. Spoléháme se více na digitální technologie a pak za to platíme tím, že se funkčnost mozku v mnoha případech zhoršuje. Jsou oblasti, kde se stává umělá inteligence nezastupitelnou, ale v mnoha případech ji využíváme příliš. Jestliže jezdíte už výhradně podle navigace, tak už po třech měsících se v našem mozku dají pozorovat změny v hipokampu,“ vysvětluje Steinová.

V každodenním životě děláme mnoho věcí automaticky a bez většího přemýšlení. Náš hipokampus se tak ale zapojuje méně, a tím se méně vytvářejí a posilují nová neuronová spojení. Naopak při dělání nových věcí dochází k vytváření nových neuronových sítí a spojení, čímž je mozek flexibilnější a odolnější vůči degenerativním onemocněním.

„V podstatě jde o to, abychom nějakým způsobem sami na budování své rezervní mozkové kapacity pracovali. Nesmíme dělat věci rutinním způsobem, protože rutina nás svádí k tomu, že na věci nemusíme myslet. Děláme je zcela podvědomě a tím našemu mozku vůbec nepomáháme,“ upozorňuje Steinová.

Trénovat můžeme například tím, že se zkusíme podepsat nedominantní rukou, dělat nové motorické činnosti, řešit křížovky, sudoku a různá prostorová cvičení. Navštěvovat můžeme také kurzy trénování paměti, které jsou otevřené lidem všech věkových kategorií. Kurzy pro veřejnost společnosti pro trénování paměti a mozkový jogging lze nalézt na webu.

Více o tom, jak znát kalendář zpaměti, jaká potravina prospívá našemu mozku a proč je pro dlouhodobou paměť důležitý fyzický pohyb, se dozvíte v dnešní epizodě, kterou si můžete přehrát v úvodu článku nebo v podcastových aplikacích.