Přípravu na mateřství může usnadnit i krevní test, který odhalí, kolik ženě zbývá vajíček

V současnosti stále více lidí odkládá rodičovství do pozdější fáze života, což se promítá i do rostoucího věku prvorodiček. V Česku se průměrný věk prvorodiček pohybuje mezi 29. a 30. rokem věku. Z biologického hlediska bývá ženská plodnost nejvyšší přibližně mezi 20. a 30. rokem života, s věkem pak postupně klesá. Po 35. roce života statisticky klesá pravděpodobnost spontánního otěhotnění a zvyšuje se riziko spontánního potratu.

Na rozdíl od spermií, které se u mužů tvoří průběžně po celý život, se ženy rodí s konečnou zásobou vajíček, jejichž počet i kvalita se s věkem postupně snižují. Velikost této takzvané ovariální rezervy je individuální a u každé ženy se liší. Zatímco při narození se ve vaječnících nachází přibližně jeden až dva miliony nezralých vajíček, v období puberty jich zbývá zhruba 300 až 500 tisíc.

Ženy, které se rozhodnou plánovat rodičovství nebo chtějí v budoucnu otěhotnět, si mohou nechat vyšetřit ovariální rezervu u gynekologa. Ten pomocí tzv. vaginální sondy provede ultrazvukové vyšetření, při kterém sleduje folikuly, tedy struktury obsahující vajíčka.

Druhým způsobem je měření tzv. anti-Mülleriánského hormonu, který sice nedokáže určit přesný počet vajíček, jeho hodnota ale může orientačně napovědět stav ovariální rezervy. Test se provádí odběrem krve.

„Jedná se o úplně nejmodernější vyšetření, které spočívá ve stanovení tzv. antimülleriánského hormonu (AMH), což je hormon, který vám neřekne přesný počet vajíček, ale řekne vám v tom daném roce vašeho života, jaká ta ovariální rezerva je,“ vysvětluje lékař Štěpán Machač v úvodu podcastu.

Jedním ze způsobů, jak si ženy mohou zachovat možnost biologického rodičovství i do pozdějšího věku, je preventivní zmrazení vajíček, označované jako social freezing. Proces probíhá tak, že nejprve dojde k hormonální stimulaci vaječníků, která trvá deset až čtrnáct dní. Žena si během této doby aplikuje hormonální injekce a následně probíhá odběr vajíček v krátké anestezii.

Ta jsou poté zmrazena metodou vitrifikace a mohou být dlouhodobě uchována pro případné budoucí využití při asistované reprodukci. Úspěšnost metody závisí mimo jiné na věku ženy v době odběru vajíček a jejich počtu i kvalitě. Social freezing zároveň nepředstavuje garanci budoucího těhotenství. Tato metoda není zatím hrazena z veřejného zdravotního pojištění.

Spermie se u mužů tvoří průběžně celý život. S přibývajícím věkem ale může docházet k poklesu kvality spermií a jejich nižší pohyblivosti. Vyšší věk otce je statisticky spojen také s vyšším rizikem některých neurovývojových a neurologických onemocnění u dětí.

Podobně jako některé ženy využívají možnost preventivního zmrazení vajíček, mohou si i muži nechat zamrazit spermie pro případné budoucí využití. Odběr spermií je jednodušší a méně invazivní než odběr vajíček a metoda se využívá například před léčbou, která by mohla ovlivnit plodnost, ale i při plánování rodičovství ve vyšším věku.

Více o tom, do jakého věku mohou ženy v Česku podstoupit asistovanou reprodukci a kolik tzv. social freezing stojí, se dozvíte v dnešní epizodě, kterou si můžete přehrát v úvodu článku nebo v podcastových aplikacích.