Šance na otěhotnění po čtyřicítce jsou čtyři procenta, na potrat 40 procent

„Když máme úmrtnost za rok v České republice 112 tisíc obyvatel a porodnost 84 tisíc narozených dětí, tak je z toho jasné, že počet obyvatel se snižuje a mění se věkové zastoupení obyvatelstva. To znamená, že česká populace stárne. Velmi výrazně klesá porodnost a s tím souvisejí i všechny důsledky sociální, ekonomické, politické,“ říká v úvodu podcastu lékařka Vladimíra Bernátková.

Velkým milníkem, který odstartoval změny v reprodukčním chování párů, byl rok 1989. Do té doby bylo normou uzavření manželství v relativně mladém věku, okolo pětadvaceti let. Páry měly průměrně dvě děti, které se většinou rodily brzy po uzavření sňatku. V posledních letech sledujeme spíše trend odkládání rodičovství do pozdějších věkových kategorií.

„První skupina našich pacientů jsou ženy, které začaly plánovat děti později, po třicítce. Druhá skupina jsou ženy, které první dítě mají, ale protože s tím prvním začaly později, tak se nedaří to druhé. Třetí skupinou jsou páry, které děti mají, ale potkaly se později, kolem čtyřicátého roku věku a chtějí založit rodinu spolu. A protože je jim tolik let, tak už se to nedaří,“ vysvětluje lékařka.

S odkládáním rodičovství souvisí i průměrný věk prvorodiček, který je v Česku 28,8 roku. V pokročilejším věku je ale otěhotnět složitější. Své o tom ví Kristýna, která s partnerem začala na miminku pracovat až po čtyřicítce.

„Vždy jsem měla poměrně hezkou práci, která mě provází dlouhých pětadvacet let a bála jsem se, že by mě dítě na nějakou dobu vyřadilo. Pak proběhl rozchod s dlouholetým přítelem, který přišel právě po té třicítce, kdy měl nastat zlom, že si spolu pořídíme dítě. Partner, se kterým jsem dítě mít chtěla, přišel až v osmatřiceti,“ vzpomíná Kristýna.

Kristýna s partnerem nejprve zkoušeli různé způsoby inseminace. Po roce neúspěchů přistoupili na umělé oplodnění (IVF).

Po třech neúspěšných pokusech IVF zvažovala už i alternativu darovaného vajíčka. Rozhodla se změnit kliniku a dostala se do rukou paní doktorky Bernátkové. Ve dvaačtyřiceti letech otěhotněla a ve třiačtyřiceti porodila holčičku. Roky snahy byly ale velmi psychicky náročné. Kristýna proto doporučuje ženám a jejich partnerům vyhledat psychologickou pomoc.

„Musíte jít do narkózy, máte strašný stres, jestli se vajíčka vyvíjejí správně. Je to spoustu etap, podpora partnera je důležitá. A je skvělé, když muži umí v tu chvíli ženu podržet. Je ale také důležité si vybrat dobrou kliniku, kde se cítíte dobře,“ dodává.

Bernátková zároveň dodává, že je potřeba se zaměřit na proces léčby jako cestu. „Nepočítejme to na pokusy. Hodně párů si myslí, že se rozhodli pro léčbu a tím je to vyřešené. Rozhodnutí je důležité, pak je potřeba to vnímat jako cestu,“ vysvětluje lékařka.

Čas je naprosto zásadní, proto Bernátková doporučuje se pro léčbu rozhodnout co nejdříve. Pravděpodobnost otěhotnět u ženy po čtyřicítce jsou čtyři procenta, riziko potratu je přitom 40 procent.

Více o tom, kdy zpozornět a navštívit lékaře, jak neúspěšné pokusy zvládat a jaké jsou možnosti pro páry, které si léčbu nemohou dovolit, se dozvíte v dnešní epizodě, kterou si můžete přehrát v úvodu článku nebo podcastových aplikacích.