Presbyopie postihne každého z nás. Moderní medicína nabízí mnoho možností, zrak mladého člověka ale nevrátí

Presbyopie, známá také jako vetchozrakost nebo nemoc krátkých rukou, se obvykle objevuje kolem 40. až 45. roku života. V 60. roce života se stav obvykle zlepšuje a dále se nezhoršuje. Nejedná se o nemoc, ale o přirozený proces stárnutí oka, který souvisí s postupnou ztrátou pružnosti oční čočky.

Se stárnutím čočka ztrácí svou schopnost měnit tvar, což omezuje její schopnost zaostřit na blízké předměty. Vidění na blízko se stává rozmazané, tedy ztěžuje čtení malého písma a zhoršuje zrak v šeru. Při čtení se čočka nadměrně namáhá, což může vést k únavě očí a bolesti hlavy.

„S věkem přichází problém se čtením na blízko, takže se nám takzvaně prodlužují ruce. Text si stále dáváme dál a dál, protože když ho máme blíž, tak ho nepřečteme, kdežto když si ho dáme dál, tak ho přečteme. To je presbyopie. Ze začátku to bývá jen občasné, za šera, při velké únavě nebo stresu. Pak to začne nabývat intenzity, je to chroničtější a v podstatě po padesátce se bez brýlí nablízko neobejdeme,“ vysvětluje primářka v úvodu podcastu.

I když presbyopie nevyhnutelně postihne téměř každého, existují určité návyky, které mohou její nástup zpomalit, nebo naopak urychlit a zhoršit.

Chronický stres, kouření, nadměrné pití alkoholu, psychické a fyzické vyčerpání a celková nepohoda přispívají k jejímu zhoršení. Naopak zdravý životní styl (dostatek spánku, vyvážená strava s dostatkem vitamínů), správné osvětlení při práci na blízko a pravidelná oční cvičení mohou zpomalit její nástup.

Presbyopie nelze vyléčit léky, avšak existuje mnoho metod, které ji mohou korigovat. Ze začátku se problém obvykle řeší brýlemi, protože u začínající presbyopie jsou tím nejlepším a nejbezpečnějším řešením.

Další možností jsou kontaktní čočky, přičemž u některých pacientů se používá metoda, kdy je jedno oko korigováno pro vidění na dálku a druhé pro vidění na blízko. Tento přístup je efektivní zejména u lidí, kteří jsou zvyklí nosit kontaktní čočky, zejména pokud jsou krátkozrací.

Pacienti mohou také podstoupit tzv. Prelex, což je nitrooční operace, při které se oční čočka vymění za umělou. Ta umožňuje vidění do dálky i na blízko.

Druhou metodou je tzv. Press Beyond, která pro úpravu tvaru rohovky oka využívá laser. Tato metoda se provádí na obou očích a je vhodná pouze pro některé pacienty.

„U obou metod je třeba vědět, že nic z toho není dokonalé mladé oko. Všechna jsou to kompromisní řešení, která jsou podle nejnovějších medicínských poznatků. Problémem bývá to, že pacienti mají často pocit, že my jim mávnutím kouzelného proutku vrátíme zrak mladého člověka. Člověk musí mít realistická očekávání, a pokud je někdo nemá, tak není na operaci vhodný,“ upozorňuje Valešová.

Více o tom, jaké jsou výhody a nevýhody metody Prelex a Press Beyond, jaký je rozdíl mezi dalekozrakostí a presbyopií a proč je okolo 40. roku života dobré jít na preventivní prohlídku očí, se dozvíte v dnešní epizodě, kterou si můžete přehrát v úvodu článku nebo v podcastových aplikacích.