Článek
V dětství jezdila na lyžích, hrála fotbal, který si zamilovala. V patnácti letech ale Kateřině Burové vstoupila do života vážná nemoc. Nejprve jako bolest v kotníku. Svěřila se lékařům, kteří však na příčinu nepřišli. Dala si rok pauzu, ale problém přetrvával. K fotbalu se vrátila, ovšem trénovat a hrát mohla jen s pomocí léků proti bolesti. „Pak už jsem hrála jen zápasy, později jsem zvládla jen poločas. Léky nezabíraly,“ popisovala Burová.
„Nejhorší bylo přiznat si sama sobě, že to dál nejde. V srpnu roku 2020 jsem se vrátila z reprezentačního kempu týmu Česka do 19 let, v září jsem začala méně trénovat a koncem října jsem odehrála poslední zápas,“ vzpomínala talentovaná sportovkyně.
O rok později přestala chodit úplně. „Bylo to na Vánoce. K zarudlému, oteklému a bolestivému kotníku se přidalo koleno. Noha byla střídavě teplá a červená, nebo fialová a chladná. Teplotní rozdíl byl i 12 stupňů. Rok a půl jsem ležela, tělo nebylo ničeho schopné,“ líčila.
Bylo jí devatenáct a nevěděla, co se s ní děje. Diagnózu neznala, stav se zhoršoval. „Tím, že se to táhlo tak dlouho, to nebyl takový šok. Navíc jsem měla obrovskou podporu doma i ve škole. Učitelé mi pomáhali a pomáhají doteď.“
Mladou fotbalistku Baníku Ostrava Kateřinu Burovou připravila nemoc o nohu.
Dlouhodobou náročnou rehabilitací se podařilo rozhýbat alespoň koleno. „Zachránily mi ho fyzioterapeutka a rehabilitační lékařka, které odvedly obrovský kus práce,“ zmínila Burová.
Kotník se ale zhoršoval, což mělo za následek časté pobyty v nemocnici. „Stav se zkomplikoval trombózou a ještě větší, nesnesitelnou bolestí. Jako bych měla uvázanou ohnivou kouli u kotníku,“ popisovala.
Před amputací levé nohy hrála Kateřina Burová fotbal za Vítkovice a Baník Ostrava.
Po sedmi a půl letech, loni v květnu, přišla definitivní diagnóza – komplexní regionální bolestivý syndrom (CRPS) v posledním stadiu. „V září se mi uzavřely tepny v postižené končetině a už nešlo čekat. Nohu mi vzali pod kolenem,“ přiblížila Kateřina.
„Samotnou nemoc ale amputace neřeší, problém nebyl v noze, je to onemocnění nervového systému, šlo to z míchy. Po amputaci se bolest zmírnila a nezhoršuje se, takže je to snad na dobré cestě,“ nastínila Burová, která svůj příběh popisuje na svých webových stránkách, kde lze také přispět na léčbu a pomůcky, které jí pomohou vrátit se ke sportu i do školy.
Kateřina Burová chce startovat na paralympiádě.
Střední zdravotní školu v Ostravě musela přerušit. „Ve škole mi vyšli vstříc, teď čekám na protézu, v září bych nastoupila do čtvrtého ročníku, abych mohla studium dokončit,“ naznačila. „Zdravotní sestřička ze mě ale asi nebude, to bych s jednou nohou nezvládla. Chci jít dál studovat, nejspíše fyzioterapii nebo masérství. Tím bych zůstala u sportu,“ uvedla.
Právě sport je jejím hnacím motorem. Vrátila se k lyžování, učí se na jedné lyži znovu zvládat kopce i branky. K tréninku by potřebovala sportovní protézu. Pojišťovna jí uhradí klasickou protézu nebo vozík. Sportovní si musí koupit.
„Mým snem je dostat se na Světové poháry, reprezentovat Českou republiku na Mistrovství světa i na paralympiádě. Je to zatím jen naděje, ale pro mě má každý malý krůček obrovský význam. Nechci jen chodit, chci znovu žít,“ zdůraznila 23letá bojovnice.
