Článek
Miss Earth je jednou z předních světových soutěží Miss, není ovšem zaměřená jen na vzhled. Jak byste ji popsala lidem, kteří ji znají okrajově?
Není to klasická soutěž krásy, jak si ji lidé obvykle představují. Ano, pořád tam hraje roli estetika, styling, dokonce i promenáda v plavkách, ale zásadní je environmentální téma.
Soutěž probíhala na Filipínách, kde jsme strávili tři týdny. Každá soutěžící musela představit svůj vlastní projekt týkající se ochrany životního prostředí. Ideálně by se mu měla věnovat dlouhodobě, nemělo by to být něco, co vymyslíte týden před odletem. V mém případě to bylo téma plýtvání potravinami. Líbí se mi, že se Miss Earth snaží ukazovat ženy takové, jaké jsou. Část soutěže proběhla dokonce bez make-upu. Cílem není ukázat dokonalost, ale opravdovost. Jde hodně o to, jak umíte mluvit, přemýšlet, jaký jste člověk.
Čím si myslíte, že jste porotu přesvědčila právě vy?
Rozhodně si nemyslím, že jsem nejkrásnější žena planety. Spousta krásných dívek tam měla skvělou angličtinu, silné projekty i výborné prezentační dovednosti. Nejspíš jde o to, že porota hledá reprezentativní osobnost, která je vizuálně sympatická, zároveň s ní bude radost spolupracovat a která opravdu žije ochranou planety a udržitelností. Jsem spolehlivá a dochvilná, všude jsem chodila s předstihem a dobrou náladou. Možná si zkrátka řekli, že to se mnou celkem dobře půjde. Téma ekologie se v soutěži bere opravdu vážně. V jednu chvíli na sobě máte slavnostní šaty a za dvě minuty vám řeknou: obujte si tenisky, jde se na pláž sbírat odpadky.
Vážně jste na pláži sbírala odpadky?
No jasně, mě to hrozně bavilo! To jsou přesně chvíle, kdy se cítím sama sebou. Jsem od přírody taková trochu rozevlátá, často mě můžete vidět s rozcuchanými vlasy a ne úplně perfektně upravenou. Takže při sbírání odpadků jsem byla ve svém živlu. Je pravda, že některým holkám se tahle výzva moc nezdála, ne že by ji úplně odmítly, ale bylo na nich vidět, že do toho nejdou s takovou chutí. I takové věci můžou hrát ve výsledku roli.
Očekávala jste, že vyhrajete, nebo jste byla překvapená?
Od začátku jsem se na Filipínách cítila skvěle, ale věděla jsem, že Česko má licenci pro Miss Earth teprve první rok. Ostatní státy mají s organizací dlouhodobé vztahy, vědí přesně, jak soutěž funguje. Já byla první delegátka Miss Czech Republic, takže jsem spoustu věcí teprve zjišťovala. Ale nevadilo mi to, prostě jsem si to užívala.
Jediný moment, kdy jsem byla opravdu nervózní, bylo vyhlašování top čtyřky. Stály jsme tam v pěti a zbývalo poslední místo, to ve mně byla opravdu malá dušička. Jinak jsem byla až nečekaně klidná. Pomohl mi skvělý tým holek a taky Filipínci, jejich pozitivní energie mi hodně sedí. Cítila jsem se tam jako ryba ve vodě, uvolněná a dobře naladěná, přitom doma mám tendence o sobě pochybovat. Možná právě ten vnitřní klid nakonec rozhodl.
Proč jste si jako soutěžní téma zvolila právě plýtvání potravinami?
Tohle téma mám v sobě od dětství. U nás doma mi vždycky vadilo, když se kupovalo víc, než jsme byli schopni sníst. Měla jsem skoro fyzický odpor k tomu vyhodit jídlo. Byla jsem to většinou já, kdo dojídal tři dny starou polívku, a pořád jsem mámě říkala, ať toho nekupuje tolik.
Plýtvání potravinami je obrovský globální problém. Vyhodí se jedna třetina všeho jídla, přičemž emise z jeho produkce jsou několikanásobně vyšší než emise z letecké dopravy. Zároveň jde o oblast, kde něco dokáže udělat každý, snížit plýtvání můžete doma, ve škole, ve firmě, ve školní jídelně.